SM Torpedoboot 83F

Po svém uvedení do služby byla zařazena do I. torpédové flotily.[1] Dne 2. února 1916 se spolu s křižníkem Sankt Georg, torpédoborcem Wildfang a torpédovkami Tb.87F, Tb.88F a Tb.98M podílela na zničení železničních zařízení mezi italskými městy Ortona a San Vito.[2] O čtyři dny později vyplula spolu s Tb.74T, Tb.78T, Tb.80T, Tb. 87F a Tb.88F, při krytí křižníkem Helgoland, s úkolem napadnout transportní lodě Dohody plující z Drače do Brindisi. Cestou se srazila s Tb.74T, na níž byly škody natolik vážné, že se celý svaz musel vrátit. Lodě však zachytil britský lehký křižník HMS Weymouth v doprovodu francouzského torpédoborce Bouclier. Tb.83F na ně podnikla útok dvěma torpédy. Ani jedno sice nezasáhlo cíl, úhybné manévry dohodových lodí však umožnily svazu únik na sever.[2] 4. července se pak účastnila výpadu lehkých hladinových lodí (křižník Helgoland, torpédoborce Orjen, Tátra, Balaton a torpédovky Tb.85F a Tb.87F) do Otrantské úžiny. Výpad si zopakovala 30. července, kdy spolu s křižníkem Novara a torpédovkami Tb.85F, Tb.87F a Tb.88F opět vplula do Otranta, avšak kontakt s nepřítelem nebyl navázán.[3] Účastnila se i další akce proti italskému pobřeží; jako součást rakouských sil (pancéřové křižníky Sankt Georg a Kaiser Karl VI. a torpédovka Tb.85F) ostřelovala pobřeží u Brindisi.[4]

Po válce obsadili torpédovku Italové. V roce 1920 byla předána Rumunsku, které ji pod jménem Smeul zařadilo do svého námořnictva. Loď se účastnila druhé světové války, v roce 1944 padla do rukou Rudé armádě. Ta ji přejmenovala na Toros. Po válce byla odevzdána zpět Rumunsku a v roce 1958 vyřazena, v roce 1960 pak sešrotována.