Sčítání lidu, domů a bytů 2011 v Česku

Proces sčítání měl několik fází. Nejprve sčítací komisaři měli rozdat obyvatelům ve svém sčítacím obvodu do schránek informační letáček s údaji o sčítání a s uvedeným datem, kdy se u obyvatele zastaví a předají mu sčítací formuláře. Ve stanovený den pak domácnosti měli navštívit a předat jim jeden až tři druhy sčítacích formulářů, a sice sčítací list osoby pro každou osobu v domácnosti, bytový list pro každou domácnost a domovní list pro majitele nebo správce domů.[2] Typy formulářů se liší barvou.[2]

Rozhodným okamžikem pro jeho vyplnění byla půlnoc z pátku 25. na sobotu 26. března 2011. Vyplnění bylo možné provést buď elektronicky přes internet nebo ručně do sčítacích formulářů.[2] Ručně vyplněné formuláře buď vybral sčítací komisař při další návštěvě nebo bylo možné je odeslat na Český statistický úřad poštou.[2] Elektronicky vyplněné sčítací archy bylo možno odeslat prostřednictvím webové adresy www.scitani.cz. Bylo však nutné do elektronického formuláře opsat tzv. potvrzovací kódy z papírového sčítacího formuláře, který tedy musel obdržet nebo si vyzvednout i ten, kdo ho nevyplňoval.[3]

Papírové sčítací archy byly před zpracováním převedeny do elektronické podoby a anonymizovány. Nosiče dat s neanonymizovanými daty byly zničeny v březnu 2014.[4] Anonymizovaná data byla v elektronické podobě předána Národnímu archivu.

Oproti předchozímu sčítání ubyly otázky na vlastnictví auta, chaty nebo televizoru, zůstala však otázka na počítač v domácnosti a připojení k internetu a přibyla otázka na registrované partnerství. Dotazy na sňatky a zaměstnání jsou méně podrobné, údaje o náboženské víře, církevní příslušnosti a národnosti jsou jako jediné dobrovolné.[5]

Český statistický úřad si pro zajištění práce sčítacích komisařů (roznášku tiskopisů, sběr vyplněných tiskopisů a zadání údajů do počítače) najal ve výběrovém řízení Českou poštu (původně se podle Deníku Referendum uvažovalo o tom, že by zaměstnanci obecních úřadů, České pošty i jiní dobrovolníci uzavírali smlouvy přímo s ČSÚ, podobně jako při předchozím sčítání). Většinu sčítacích komisařů tvoří poštovní doručovatelé České pošty, kteří měli tiskopisy roznášet po své nezkrácené pravidelné směně, pokud se k této činnosti dobrovolně přihlásili. Pravidelnou roznášku pošty přitom měli zakázáno k předávání formulářů využít. V té souvislosti se objevovala kritika, že mnozí doručovatelé byli k této činnosti fakticky nuceni hrozbou propouštění, přičemž jejich platové ohodnocení bylo nedostatečné (90 Kč/h s 10% zdaněním; externisté najatí ČSÚ měli údajně mzdu několikanásobně vyšší) a činnost byla organizována chaoticky. Na jednu domácnost jsou údajně počítány tři minuty času sčítacího komisaře. Deníku Referendum i Českému statistickému úřadu se Česká pošta odmítla k otázce přetěžování svých zaměstnanců vyjádřit.[6] Česká pošta měla problémy se získáním dostatečného počtu sčítacích komisařů, jichž původně chtěla mít 14 tisíc, z toho dvě třetiny externích.[7] Nakonec bylo sčítacích komisařů kolem 9500.[8] Externí spolupracovníky získávala Česká pošta především z řad rodinných příslušníků svých pracovníků, jinak byli mezi zájemci významněji zastoupeni vysokoškolsky vzdělaní lidé ve věku kolem 50 let, zejména z oborů statistiky či sociologie.[9] Kromě České pošty zajišťuje sčítání i Český statistický úřad svými pracovníky, a to zejména v hromadných ubytovacích zařízeních.[5] V roce 2011 poprvé sčítací komisaři nekontrolovali správnost zápisů ani neprováděli předběžné sumarizace.[5]

K rozhodnému okamžiku půlnoci ze 16. na 17. dubna 2010 v rámci příprav uskutečnil Český statistický úřad zkušební sčítání, do kterého bylo zapojeno 0,5 % obyvatel ve všech regionech. Jeho cílem bylo ověřit správnost všech etap průběhu sčítání a vyhodnotit zkušenosti, zejména pak ověřit srozumitelnost vyplňovaných formulářů před celorepublikovým sčítáním.[10][11][12] Při zkušebním sčítání využilo 6,4 % dotčených obyvatel možnost odeslat formulář po internetu.[11] Na základě zkušeností ze zkušebního sčítání byl například technicky upraven elektronický formulář. Také se ukázalo, že starší respondenti nerozumí termínu „registrované partnerství“ a považují za něj i manželství.[11] Při zkušebním sčítání nastaly rovněž menší problémy s distribucí formulářů a ČSÚ proto jednal s Českou poštou, aby se obdobná situace při ostrém sčítání neopakovala.[11]

V souvislosti s tímto sčítáním se objevila iniciativa požadující možnost zapsat si jako svou víru jediismus, kterému byl údajně podle oznámení ČSÚ udělen vlastní sčítací kód.[13] Patrně v reakci na tento krok se několik českých pohanských uskupení obrátilo na ČSÚ s žádostmi o přidělení vlastního sčítacího kódu i pro pohanství.[14] Těmto žádostem bylo 17. 2. 2011 vyhověno.[15] Součet osob, které do kolonky náboženství vyplní jako víru pohanství nebo jedi, tak údajně bylo k dispozici nejen jejich vyznavačům, ale např. i religionistům, kteří se problematikou nové religiozity zabývají. Ve skutečnosti ovšem sčítací list osoby v kolonce 12 neumožňovalo vyplnění konkrétní víry, ale pouze konkrétní církve nebo náboženské společnosti, zatímco ostatní věřící měli možnost pouze zaškrnout políčko „věřící – nehlásící se k žádné církvi ani náboženské společnosti“. Do políčka s údajem o církvi nebo náboženské společnosti lze i v elektronické verzi vyplnit jakýkoliv údaj, není nutno vybírat z předdefinovaných možností a volba není omezena jen na registrované církve a náboženské společnosti. Český statistický úřad nezveřejnil metodiku, takže nebylo veřejně známé, nakolik bylo statistické vyhodnocování údajů závislé na předchozím okódování či neokódování možností.

V dubnu 2010 proběhlo pod vedením Evy Kortanové z ČSÚ i zábavné propagační minisčítání na několika základních školách v Přerově, Praze a Řevnicích, v říjnu a listopadu pak na větším počtu základních škol a v nižších ročnících víceletých gymnázií ve všech krajích.[11]

Distribuci tiskopisů provázely problémy, například se na mnoha místech sčítací komisaři nedostavili v dobu, kterou občanům oznámili, takže lidé byli leckdy i opakovaně nuceni na ně zbytečně vyčkávat a pak si ještě vystát frontu na poště, a to i ti, kteří chtěli vyplnit formulář po internetu. Někteří komisaři v rozporu s metodikou avizovali návštěvu v dopoledních hodinách nebo v neúměrně dlouhém časovém rozmezí. Vázla i příprava formulářů pro komisaře. Český statistický úřad vyjádřil rovněž nespokojenost s nespolehlivostí České pošty. Česká pošta však hlásila, že všechny práce probíhají standardně a situace se sčítacími komisaři byla stabilizována. Call centrum České pošty stíhalo vyřizovat jen zlomek dotazů a připomínek (např. 8. března jen 6000 ze 60000), ale z finančních důvodů bylo posíleno jen o 15 %.[16][17][18]

Ve čtvrtek 15. prosince 2011 byly zveřejněny předběžné výsledky Sčítání lidu, domů a bytů za decenium 2011. Obyvatel ČR přibývá především díky cizincům a celkem je k tomuto datu v ČR evidováno 10 562 214 obyvatel. Lidé se přestávají hlásit ke své národnosti, jednou z výjimek jsou Moravané, jichž se ke své národnosti hlásí celkem 630 897,[31] což byl nárůst oproti minulému sčítání lidu.[32] Podíl věřících u jednotlivých církví se zásadně nezměnil, přibyli pouze jediové. Výrazně vzrostl počet vysokoškoláků a přibylo i lidí bez vzdělání. V oblasti zásobování domácností teplem bylo zjištěno, že se lidé vrací k tradičnímu vytápění tuhými palivy, respektive vytápění dřevem. Použití uhlí jako zdroje tepla klesá. Obce rozprodávají svůj bytový fond, výrazně tedy narůstá počet bytů v osobním vlastnictví.

Dle harmonogramu zveřejnění dalších výsledků ČSÚ bylo ve 3. čtvrtletí roku 2012. Ve 4. čtvrtletí 2012 pak následovaly podrobné údaje o domácnostech i bytech za celou ČR a kraje. A dále základní informace o okresech a obcích. V 1. čtvrtletí roku 2013 již byly k dispozici podrobné údaje za okresy, města a obce. Od 2. čtvrtletí 2013 následovaly údaje o dopravě do zaměstnání. Statistický lexikon obcí a Atlas výsledků SLDB byl vydán ve 2. pololetí 2013. Celková data za Českou republiku byla Evropské komisi předána ČSÚ na přelomu let 2013 a 2014.[33]