Sýkorovití
Sýkorovití (Paridae) jsou poměrně známou čeledí pěvců. Všeobecně známý je jeden z nejhojnějších ptáků Česka sýkora koňadra, stejně jako její menší a méně početná příbuzná sýkora modřinka. Tyto dva druhy se velmi dobře přizpůsobily životu ve městě a v zimě navštěvují krmítka, i díky tomu jsou velmi známí. Čeleď však zahrnuje mnohem více druhů a mnohé z nich ani v Česku nežijí (celkem asi 50 druhů).
 Sýkorovití | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | pěvci (Passeriformes) |
| Podřád | zpěvní (Passeri) |
| Infrařád | Passerida |
| Nadčeleď | Sylvioidea |
| Čeleď | sýkorovití (Paridae) Vigors, 1825 |
 Areál rozšíření Areál rozšíření
| |
| Rody | |
původní 3 rody
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sýkory jsou vesměs drobnější, mají poměrně velkou hlavu, téměř přímý špičatý zobák a silné nohy a drápy. Křídla mají krátká a zaoblená, ocas středně dlouhý. V potravě převládá hmyz, který sbírají na stromech, proto jsou vydatnými pomocníky v boji s hmyzími škůdci.
Popis
_(10).JPG.webp)
Jsou to drobní ptáci, kteří měří 9–20 cm a váží 6–50 g. Poměrně velká hlava nese přímý, různě silný, špičatý zobák. Silné nohy a drápy pomáhají při šplhání. Krátká zaoblená křídla mají deset ručních letek, z nichž první je silně zkrácená. Ocas mají středně dlouhý. Opeření je velmi husté a vesměs kontrastně a pestře zbarvené, u obou pohlaví velmi podobné.
Sýkory jsou vesměs dutinoví ptáci (proto si mohou dovolit pestré zbarvení). Tropické druhy mívají malé snůšky nepřesahující 3 vejce, ptáci z mírného pásma mívají naopak velmi bohaté snůšky. Přeborníkem je drobná sýkora modřinka, která má v průměru 11 vajec, místy dokonce až 19 vajec. Po vyhnízdění se často sdružují do skupin, většina druhů je stálých nebo potulných, jen některé druhy jsou částečně tažné.
Sýkorovití měly původně 3 rody s téměř padesáti druhy, které jsou rozšířeny po celé severní polokouli. Na jihu žijí pouze v Africe.
Někdy se mezi sýkory řadí i mlynaříci (Aegithalos), kteří se však jindy člení mezi vlastní čeleď mlynaříkovitých (Aegithalidae).
Seznam rodů po rozpadu rodu Parus není úplně ustálený, některé názory na tuto problematiku lze najít v cizojazyčných wikipediích a externích odkazech. Pokud bude zpracován rod, který má dva alternativní názvy, je to v příslušném článku uvedeno.
Fylogeneze a taxonomie
V současné době byly sýkory rozděleny do několika samostatných druhů na základě analýzy DNA.[1] Vztah mezi jednotlivými rody ukazuje následující kladogram:
|
Melanochlora (1 druh) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odkazy
Reference
- Gill, Frank B.; Slikas, Beth & Sheldon, Frederick H. (2005): Phylogeny of titmice (Paridae): II. Species relationships based on sequences of the mitochondrial cytochrome-b gene. Auk 122: 121-143.
Související články
česky:
anglicky:
