Sámi soga lávlla

Sámi soga lávlla
Píseň sámské rodiny
Hymna	Laponsko, Sámové
Slova	Isak Saba, 1. srpen 1906
Hudba	Arne Sørli, 1992
Přijata	srpen 1986
	Sámi soga lávlla Sámi soga lávlla v severní sámštině Problémy s přehráváním? Nápověda.

Sámi soga lávlla (Píseň sámské rodiny) je národní hymna Sámů. Původně se jednalo o báseň napsanou Isakem Sabou, která byla poprvé vydána v sámských novinách Sagai Muittalægje 1. dubna 1906. Národní hymnou byla ustanovena v srpnu 1986. Arne Sørli pak k hymně složil i hudbu, která byla přijata na 15. Sámské konferenci v roce 1992 v Helsinkách.

Text hymny byl přeložen do všech sámských jazyků. Do skoltské sámštiny ji přeložila Anni Feodoroff a do inarijské sámštiny ji přeložil Matti Morottaja.

Text hymny

Sámi soga lávlla

(severní sámština)

Guhkkin davvin Dávggáid vuolde

sabmá suolggai Sámieatnan.

Duottar leabbá duoddar duohkin,

jávri seabbá jávrri lahka.

Čohkat čilggin, čorut čearuin

allanaddet almmi vuostái.

Šávvet jogat, šuvvet vuovddit,

cáhket ceakko stállenjárggat

máraideaddji mearaide.

Dálvit dáppe buolašbiekkat,

muohtaborggat meariheamit.

Sámisohka sieluin mielain

eahccá datte eatnamiiddis:

Mátkálažžii mánuheabit,

giđđudeaddji guovssahasat, -

ruoškkas, ruovggas rođuin gullo,

juhca jávrriin, jalgadasain,

geresskálla máđiid miel.

Ja go geassebeaivváš gollut

mehciid, mearaid, mearragáttiid,

golli siste guollebivdit

suilot mearain, suilot jávrriin.

Gollin čuvget čáhcelottit,

silban šovvot sámieanut,

šelgot čuoimmit, šleđgot áirrut,

luitet olbmát lávllodemiin

geavgŋáid, guoikkaid, goatniliid.

Sámieatnan sohkagoddi –

dat lea gierdan doddjokeahttá

goddi čuđiid, garrogávppiid,

viehkes vearrevearroválddiid.

Dearvva dutnje, sitkes sohka!

Dearvva dutnje, ráfi ruohtas!

Eai leat doarut dorrojuvvon,

eai leat vieljain varat vardán

sámi siivo soga sis.

Máttarádját mis leat dovle

vuoitán vearredahkkiid badjel.

Vuostálastot, vieljat, miige

sitkatvuođain soardiideamet!

Beaivvi bártniid nana nálli!

Eai du vuoitte vašálaččat,

jos fal gáhttet gollegielat,

muittát máttarmáttuid sáni:

Sámieatnan sámiide!

Sää'msooǥǥ laull

(skoltská sámština)

Ku'ǩǩen tâ'vven Juu’se vue'lnn,

Sää'm čiõkk, Sää'm jânnam.

Tuõddâr kuâsttai tuõddâr tue'ǩǩen,

jääu'r špelkka jääu'r veâlgga.

Ceägg tuõddâr čokk laaǥǥ,

pajjna'dde ââ'lm vuâstta.

Šuâlee jooǥǥ, šuuvee väär,

ceägg njaarǥ ru'vddrââ'dd

cäkkâ'tte šuârm miâr vuâstta.

Vaččai tääi'b lie tä'lvv fiõlli,

piõgg da porgg lie meä'rte'mes.

Sää'm sokk siõlin miõlin

tõndiõtt väimstes rää'ǩǩast jânnmes.

Joođjid, määtklaid mään čuâvad,

tâ'vven pue'lle kuuskõõzz ââ'lmest.

Ruåčkâs, ruõvggâs rååđain kollai,

groom teâudd jääu'rid, jie'ğğid.

Če'rres kuâlkkân tä'lvvǩeäi'n mie'ldd.

Na ǥo ǩie’ss peeivaž kållad,

mie'ccid, miârid, jäu'rr’reeddaid,

kå'llǩimaldõõzzâst kue'llšii'lli

so'ǩǩe miârin, so'ǩǩe jääu'rin.

Ko'llen čue'vve čää'cclåådda,

silbbân čue'vve Sää'mveerd,

čuâlmma čuâlmain, leädggad ääirain,

so'ǩǩe, lue'štte oumma lääu'lee'l

kuõškid, ǩeâuŋsid, sâvvnid.

Sää'mjânnam sokk’kå'dd

tät lij ǩeârddam koddjireeisaid,

ko'ddičuuđid, kårrkaau'pid,

smuuđ veä'reld piiđva'lddjid.

Tiõrv Tu'nne, si'tǩǩes sokk

tiõrv, rää'ǩǩes rääuh maadd!

Jeäla tuäraid tuärrvuättam,

jeäla viilljeez võõr vuârdtama

saa'mi sijvâs sooǥǥ se’st.

Maaddârää'jj mee’st lie tuu'l

vuäittam veä'reld tue'jjeei pâ'jjel.

Vuâsttlâ’sttep viillj, mij še,

sitkkâdvuõđin suä'rddeejeem!

Sokk rää'ves Pei'vvpäärnai

ij tuu vuei't vâjjlažžad

jõs veâl määttak kå'llǩiõlad,

mooštak maaddâr maddji saa'nid:

Sää'mjânnam saa'mi lij!

Säämi suuvâ laavlâ

(inarijská sámština)

Tääbbin tavveen Távgái vyelni

mist lii stuorrâ Säämieennâm.

Tuodâr liäbbáá tuoddâr tyehin,

jävri šiärráá jäävri alda.

Čoheh čielgijn, čoroh čuumâin

alanedeh alme vuástá.

Šäävvih juuvah, šuveh vyevdih,

cäähih ciägu stälinjaargah

meendu muávroo meerâ siis.

Tälviv tääbbin puolâšpiegah,

muotâpuurgah merettemeh.

Säämi suuhâ siäloin mieláin

iäccá kuittâg enâmijdis.

Má háliist láá mánutteveh,

ki ordeijee kuovsâkkâsah,

ruoškâs, ruovgâš roo oin kulloo,

juucâ jaavrijn, jolgâdâsâin,

kerrisskaalâ maa ij mield.

Já ko kesipiäiváš páštá

meecijn, meerâin, merâriddoin,

kole siste kuálásteijeeh

suiloh meerâin, suiloh jaavrijn.

Kollen čyevih čäcilodeh,

silbân kolgeh Säämi juuvah,

šiälguh čyeimih, šaleh ááiruh,

lyeštih almaah lávlustâlân

kiäv áid, kuoškâid, kuánilijd.

Säämieennâm suhâkodde

tot lii killám toijuuhánnáá

koddee čuu ijd, karokaavpijd,

viehis veriviäru väldeid.

Tiervâ tunjin, si hes suuhâ!

Tiervâ tunjin, ráávhu ruotâs!

Tust láá suá ih so âhánnáá,

viiljâin vorrâ vardehánnáá.

Sijvo suuhâ sämmilâš!

Madâräijiheh láá tovle

vuáittâm verrušeijee vievâid.

Vuástálistup viiljah mij-uv

si hesvuo áin suárdálâsâid

Peeivi parnij noonâ nääli,

iä tuu vyeiti vajaliihkin,

jis tun toolah kollekielâd,

muštáh maddârijdâd sääni:

Säämieennâm sämmiláid!

Píseň sámské rodiny

(anglicky)

1. Far up North

'neath Ursa Major Gently rises Saamiland.

Mountain upon mountain. Lake upon lake.

Peaks, ridges and plateaus Rising up to the skies.

Gurgling rivers, sighing forests.

Iron capes pointing sharp Out towards the stormy sea.

2. Winter time with storm and cold Fierce blizzards.

Saami kin, with hearts and souls Their lands do love.

Moonlight for the traveller, Living Aurora flickering,

Grunt of reindeer heard in groves of birch,

Voices over lakes and open grounds,

Swish of sled on winter road.

3. Summer's sun casts golden hues On forests,

seas and shores.

Fishermen in gold, swaying With the golden seas, golden lakes.

Silver Saami rivers gurgling 'round sparkling poles, shining oars.

Singing, men float down Rapids, great and small, And waters calm.

4. Saamiland's people With unbending strength Defeated killing enemies,

bad trades, Sly and evil thieves.

Hail thee, tough Saami kin! Hail thee, root of freedom!

Never was there battle, Never brother's blood was spilt Amongst the peaceful Saami kin.

5. Our ancestors long ago Trouble makers did defeat.

Let us, brothers, also resist Staunchly our oppressors. Oh, tough kin of the sun's sons, :Never shall you be subdued If you heed your golden Saami tongue,

Remember the ancestors' word. Saamiland for Saami!

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sámi soga lávlla na finské Wikipedii.

Související články

Externí odkazy

Sámi soga lávlla - MP3

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.