Sádek (Velké Heraltice)

První zmínka o Sádku pochází z roku 1250, kdy patřil velehradskému klášteru.[3] Po velehradských cisterciácích se majiteli vsi stali Bírkové z Násilé a po nich Bruntálští z Vrbna, za nichž se Sádek stal součástí panství Heraltice. Do roku 1848 vykonával správu obce v zastoupení vrchnosti rychtář. Po zrušení patrimoniálního zřízení byla zavedena obecní samospráva, prvním starostou se stal sedlák Jan Gebauer.

Vesnice byla zcela obydlena Němci, v roce 1864 měla 64 domů a 462 obyvatel. Německá škola byla v Sádku již v roce 1775. Součástí obce byl také Sádecký dvůr, který se rozkládal nedaleko vesnice. Tento velký panský dvůr se v roce 1927 stal tzv. zbytkovým statkem a v té době tu přišli první čeští osadníci Ladislav Verner, Ferdinand Orlík a František Mazur. To znamenalo začátek české menšiny v Sádku. Vznikla také česká menšinová škola, která od roku 1929 měla vlastní budovu zakoupenou a opravenou Maticí opavskou. Byla v ní i mateřská škola. Prvním učitelem byl Bedřich Jařabáč.

20. století

Po vzniku samostatné Československé republiky vykonávalo správu obce obecní zastupitelstvo, v kterém měla česká menšina jednoho zástupce. Nejsilnější stranou v meziválečném období byla v Sádku Sudetoněmecká strana, která se výrazně zasadila o rozbití Československa. Po Mnichovské zradě a příchodu německé armády v říjnu 1938 muselo české obyvatelstvo obec opustit a jeho majetek byl zabaven.

Ves byla osvobozena sovětskou armádou 6. května 1945. V roce 1946 byl ustaven místní národní výbor, jehož předsedou se stal Josef Stupeň. Po poválečných peripetiích byli v roce 1946 sudetští Němci odsunuti, na jejich místa přicházejí noví osídlenci. V roce 1952 zakládají jednotné zemědělské družstvo. Do roku 1974 družstvo hospodaří samostatně, potom je sloučeno s JZD ve Velkých Heralticích a v roce 1976 se dále slučují s JZD Brumovice. Statek v sádecké dvoře byl v 1948 zestátněn a byl zařazen do Čs. státních statků. V roce 1977 byla farma statku přiřazena ke sloučeným družstvům. Sádek se stal v roce 1976 místní částí obce Velké Heraltice.

Pamětní deska Janu Kubišovi

V době narůstajícího ohrožení Československa začala v roce 1935 výstavba stálého opevnění podél tehdejších hranic s Německem. Z linie těžkého opevnění byl do konce září 1938 jako poslední ve Slezsku vybetonován pěchotní srub OP-S 38 severně od Sádku. Srub byl třízvonový, ale již nebyl osazen děly. Od roku 1936 byly vytvářeny speciální jednotky zvané strážní prapory. Třetí rota strážního praporu XIII byla přemístěna z Litultovic do Březové a v dubnu 1938 se část roty nastěhovala do Sádku. Vojáci se ubytovali v hasičské zbrojnici, jejich velitelem byl četař Jan Kubiš. Po demobilizaci se dostal do Velké Británie, kde prošel výcvikem a v roce 1941 byl vysazen do protektorátu jako člen skupiny Antropoid. S Josefem Gabčíkem provedl atentát na zastupujícího říšského protektora Heydricha. Hrdinu Jana Kubiše připomíná v Sádku pamětní deska umístěna v roce 2010 na hasičské zbrojnici, kde v pohnuté době roku 1938 pobýval.

Sádek se rozkládá v kopci nad údolím okolo potoka Herlička, v oblasti Nízkého Jeseníku. Obec dostala jméno podle skupiny rybníků a vodních ploch, které se v jejím okolí nacházejí a z nichž se do dneška zachovaly pouze tři. Z jihozápadu ohraničuje Sádek hustý les, skrze který vede stezka do nedalekého Kamence. Pomyslnou obrannou linii tvoří rozsáhlá síť železobetonových bunkrů a pevností, vybudovaných ve 30. letech 20. století. Nejvýraznější památkovou té doby je dělostřelecká tvrz Šibenice na severovýchodě, po cestě na Velké Heraltice.

Filiální kostel Nanebevzetí Panny Marie je největší pamětihodností vesnice. Byl postaven v roce 1865 a stojí na místě staršího dřevěného kostela z roku 1461. V blízkosti vesnice stály hned tři větrné mlýny, z nichž se zachoval pouze jediný, v roce 1878 převezený do Choltic.

Pamětihodnosti

• Filiální kostel Nanebevzetí Panny Marie
• Dělostřelecká tvrz Šibenice
• Kaplička sv. Františka z Assisi
• Památník obětem 2. světové války
• Památník padlých občanů

Opravovaná hasičská zbrojnice s pamětní deskou

V současné době se o kulturní rozvoj v obci stará, krom obecního úřadu, i několik místní spolků – jmenovitě především myslivci, chovatelé a dobrovolní hasiči. Všechny tři skupiny každoročně spolupořádají tradiční krmášové slavnosti, jejichž součástí bývá mše, benátská noc, přátelské fotbalové utkání a především pak hasičská soutěž, zařazená do seriálu Moravskoslezský pohár v požárním útoku. Je tu školka.

Mezi další akce, které se v Sádku pravidelně pořádají, patří masopust, chovatelský ples, střelecké dny, metalový festival Sádekfest a cyklistický okruh Tour de Sádek.

• 
  Dům čp. 65
• 
  Hrobka na hřbitově
• 
  Domky ve středu vesnice
• 
  Památník obětem druhé světové války
• 
  Severní část vesnice