Rusko-turecká válka (1806–1812)
Rusko-turecká válka v letech 1806–1812 byla jedním z mnoha konfliktů mezi těmito zeměmi. Skončila připojením Besarábie k Rusku.
Rusko-turecká válka (1806–1812) | |||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
konflikt: součást Rusko-tureckých a Napoleonských válek | |||||||||
Ruská flotila, bitva u Athu | |||||||||
| |||||||||
strany | |||||||||
Ruské impérium | Osmanská říše | ||||||||
velitelé | |||||||||
Alexandr Prozorovskij Pjotr Bagration Nikolaj Kamenskij Michail Kutuzov Dmitrij Seňavin |
Selim III. Mustafa IV. Mahmud II. |
Válka vypukla v souvislosti s Napoleonskými válkami. Osmanská říše, která s Ruskem předtím utrpěla několik ponižujících porážek, se teď cítila povzbuzena rusko-rakouskou porážkou v bitvě u Slavkova, aby Rusku snížila náklonnosti Hospodarů (vládců) ve svých vazalských oblastech v Moldávii a Valašsku. Současně její francouzští spojenci obsadili Dalmácii a hrozilo, že budou využívat obě dunajská knížectví jako tranzitní oblasti do Ruska. Aby se zabránilo možnému postupu, obsadila ruská armáda 40 % území Moldávie a Valašska. Sultán reagoval blokádou úžiny Dardanely pro ruské lodě a vyhlásil Rusku válku.
Velká část ruské armády byla vázána na západních hranicích proti případné francouzské invazi. Přesto Kutuzov získal pro Rusko Besarábii Bukurešťskou smlouvou z 28. května 1812.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Rusko-turecká válka na Wikimedia Commons