Rusava

Obec Rusava se nachází v okrese Kroměříž ve Zlínském kraji. Rozkládá se v hlubokém údolí říčky Rusavy v severozápadní části Hostýnských vrchů, v průměrné výšce 410 m n. m. Žije zde 540[1] obyvatel. Obec je známá též pod jménem Rotálovice a je vyhledávanou rekreační lokalitou.

Rusava
Ulice v Rusavě
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0721 588962
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíBystřice pod Hostýnem
Okres (LAU 1)Kroměříž (CZ0721)
Kraj (NUTS 3)Zlínský (CZ072)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°20′54″ s. š., 17°41′21″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel540 (2022)[1]
Rozloha12,05 km²
Katastrální územíRusava
Nadmořská výška410 m n. m.
PSČ768 41
Počet domů288 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduRusava č. evid. 248
768 41 Bystřice pod Hostýnem 7
[email protected]
StarostaBohumil Škarpich
Oficiální web: www.rusava.cz
Rusava
Další údaje
Kód obce588962
Kód části obce143669
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec byla v roce 1924[3] přejmenována na Rusavu, podle stejnojmenné říčky, která se při deštích zbarvuje do „rusé“ barvy. Rusava, rozložená v dlouhém údolí, odolávala civilizačním vlivům a po dlouhou dobu si ponechala svůj osobitý charakter.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1667. Údolí horního toku Rusavy bylo sporadicky osídleno již v předchozích staletích (na území dnešní Rusavy se např. nacházela středověká ves Jestřebí, od poloviny 15. století opuštěná), skutečná vesnice zde však vznikla teprve poté, co se sem z nařízení zemského hejtmana Jana z Rottalu nuceně přestěhovali Valaši po jednom z nezdařených povstání.

Za druhé světové války obec proslula podporou partyzánského hnutí a stala se proto častým cílem odvetných akcí nacistů. Směrem na Vlčkovou je památník Slávka Londy, osmnáctiletého partyzána, který položil život nedaleko u Pardusu.

Významným člověkem, který na Rusavě v 19. století působil, byl Daniel Sloboda. Tento evangelický kněz, buditel a botanik se zasloužil o sblížení katolické a evangelické církve v tomto okresu. Často za ním jezdili jeho přátelé, např. Hanuš Schweiger, Samuel Jurkovič, Světozar Hurban Vajanský a další. Schovával zde své přátele ze Slovenska po povstání z roku 1849. Postavil zde evangelickou školu, kostel a faru.

Obyvatelstvo

Struktura

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[4]

Místní části18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Počet obyvatel část Rusava11161212115311991124991964804826730634596601596
Počet domů část Rusava176188193194193188189197195197194244264279
Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat

Akce

V obci se od roku 2004 každý rok pořádá cyklistický závod Rusavská padesátka. Závodník si může vybrat mezi délkou tratí 50 a 35 km.

Pamětihodnosti

  • v okolí několik hradních zřícenin
  • kostel Povýšení svatého Kříže (1777–1779)
  • Kašparova vila (1933–1934)
  • lidová architektura – staré chalupy převážně z 18. století
  • koupaliště s největším solárním systémem pro ohřev bazénové vody v České republice
  • Evangelický kostel – kostel se stavěl velmi dlouho (počátek stavby 1865, svěcení kostela 20. května 1883) a má zajímavou historii
  • dříve zde také za nynější školou stála dřevěná evangelická modlitebna z roku 1782

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Archivovaná kopie. de.cyclopaedia.net [online]. [cit. 2014-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-08.
  4. Rusava [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-30]. Dostupné online.

Literatura

  • ČEŠKOVÁ, Miroslava. Z dějin Rusavy. [s.l.]: Obecní úřad Rusava, 1994. S. 18.
  • TÁBORSKÝ, František. Rusava : život valašské dědiny. Olomouc: R. Promberger, 1928. 147 s. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.