Rudoltice (zámek)

Nový zámek u Rudoltic založil na konci sedmnáctého století Jan Adam I. z Lichtenštejna.[2] Na autorství projektu se podílel italský architekt Domenico Martinelli. Stavba probíhala v letech 1699–1712 a vedli ji Antonio Salla a Giovanni de Gabrieli. Z řemeslníků se dochovaly záznamy o tesaři Lorenzu Kaplanovi z Lanškrouna a kameníku Václavu Roederovi z Olomouce. V roce 1714 zámek vyhořel, ale během následujících let byl částečně opraven. Nový krov byl dokončen roku 1717.[3]

Dobová rytina zámku od Johanna Adama Delsenbacha

Po otcově smrti lanškrounské panství zdědil Jan Nepomuk Karel z Lichtenštejna, ale v době jeho nezletilosti majetek spravoval jeho příbuzný Josef Václav z Lichtenštejna, který v roce 1733 pověřil dohledem nad opravami architekta Antona Erharda Martinelliho. Roku 1756 však dal pokyn ke zbourání zámku. Většina budovy, s výjimkou jednoho křídla, pak do roku 1780 zanikla.[3]

V roce 1802 (1801[3]) bylo torzo zámku upraveno na hostinec a sklepy využíval vrchnostenský pivovar v Lanškrouně. V roce 1945 byla budova Lichtenštejnům zabavena a upravena na zemědělskou usedlost. V roce 1969 se zámek stal majetkem lanškrounského městského národního výboru, který pro něj neměl využití.[2] Oprava zchátralé budovy začala v roce 2006 a následujícího roku byl zámek zpřístupněn veřejnosti.[4]

Původní zámek tvořila třípatrová budova s půdorysem písmene H. Obklopoval ji park vykácený v roce 1848. Po demolici zůstala stát třípatrová věž se zaobleným jihozápadním nárožím. V jednotlivých patrech, vzájemně spojených točitým schodištěm, se nachází vždy dvojice místností.[2]