Rudolf Kallus

Pocházel z frenštátské rodiny.[4] Studoval v Olomouci a ve Vídni. Ve věku 22 let již získal titul lékaře.[5] Lékařství absolvoval na Josephinu ve Vídni.[2] Od roku 1856 až do své smrti působil jako lékař ve Frenštátu pod Radhoštěm.[3] Město bylo v době jeho příchodu ještě národnostně nevyhraněné a vnějškově německé.[2] Kallus patřil mezi hlavní národní činovníky na Moravě.[5] V roce 1863 pronesl v Brně na oslavách 1000 let od příchodu Cyrila a Mětoděje projev, který vyvolal značný ohlas.[3] Společně s Valentinem Kostelníkem vítal ve Frenštátu při návštěvě Františka Palackého.[6] Byl i starostou města.[3] Coby starosta Frenštátu je uváděn roku 1884.[7]

Zapojil se i do vysoké politiky. V doplňovacích zemských volbách 18. ledna 1866 se stal poslancem Moravského zemského sněmu, za kurii venkovských obcí, obvod Moravská Ostrava, Místek, Frenštát. Mandát zde obhájil v zemských volbách v lednu 1867 a zemských volbách v březnu 1867. V zemských volbách 1870 byl v tomto obvodu místo něj zvolen Raimund Křepelka, stejně tak v zemských volbách v září 1871. Na sněm se Kallus vrátil v zemských volbách v prosinci 1871. Zbaven mandátu byl roku 1872, ale znovuzvolen 22. listopadu 1873. V zemských volbách 1878 byl v tomto volebním okrsku zvolen Ignác Vondráček, později v doplňovací volbě Ludvík Kubala. Kallus se na sněm znovu vrátil v zemských volbách 1884 a mandát obhájil v zemských volbách 1890.[8] Byl zpravodajem k návrhu vládní předlohy zákona o organizaci zdravotní služby. Navrhoval vznik zemského zvěrolékařského učiliště, podporu pěstování tabáku, regulaci řeky Ostravice nebo zřízení léčebny pro děti trpící křivicí v Luhačovicích.[3]

Patřil k Moravské národní straně (staročeské).[2] Poslanecký slib skládal v únoru 1867 v češtině.[9]

Zemřel v únoru 1899 po delší nemoci.[3] Příčinou úmrtí byl zánět srdečního svalu.[4]