Rudolf Eichhorn (rakouský politik)

Profesí byl správcem fary ve Floridsdorfu.[2] V roce 1873 nastoupil do kláštera v Klosterneuburgu. V roce 1879 byl vysvěcen na kněze. Působil jako kooperátor v Heiligenstadtu. Od roku 1881 vyučoval náboženství a byl kooperátorem ve Floridsdorfu. V letech 1881–1889 byl duchovním v tamním kostele svatého Jakuba. Profiloval se jako sociální reformista. Dostával se konfliktů s vyššími církevními kruhy, s policií a liberálním tiskem. V letech 1883–1888 vydával Korrespondenzblatt für den Klerus in Österreich. Napsal též několik politických spisů. Podílel se na vzniku budoucí Křesťansko-sociální strany. V letech 1890–1895 byl farářem v Höfleinu, pak až do roku 1921 v Nußdorfu. Od roku 1921 zastával funkci inspektora kláštera v Jedlesee. Roku 1896 založil spolek pro sociální zabezpečení duchovních. Téhož roku se podílel na organizování prvního dolnorakouského rolnického sjezdu.[1]

Působil i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl v doplňovacích volbách roku 1888 za kurii venkovských obcí v Dolních Rakousích, obvod Zwettl, Waidhofen a. d. Thaya atd. Nastoupil 24. října 1888 místo Georga von Schönerera.[4] Ve volebním období 1885–1891 se uvádí jako Rudolf Eichhorn, farář, bytem Höflein.[5]

Na Říšské radě se zapojil do antisemitského poslaneckého klubu okolo Georga von Schönerera.[6] V roce 1890 se uvádí jako poslanec bez klubové příslušnosti, ovšem s poznámkou, že náleží do skupiny antisemitů.[7]

Zemřel v únoru 1925.[3]