Rudolf Chotek

Působil jako velkostatkář.[3] Patřily mu statky Veltrusy a Nové Dvory.[5] Stál v čele mnoha korporací a spolků jako c. k. Vzájemně škody z ohně a krupobití pojišťující ústav, Pražsko-duchcovská dráha, Rakouská severozápadní dráha nebo Hospodářský spolek pro království České. Působil také coby okresní starosta ve Velvarech.[5]

V zemských volbách v lednu 1867 byl zvolen do Českého zemského sněmu za kurii velkostatkářskou, svěřenecké velkostatky.[6] Uspěl i v krátce poté vypsaných zemských volbách v březnu 1867. Odmítl ale převzít mandát.[7] Do sněmu se vrátil v zemských volbách roku 1870.[8] Opětovně na sněm usedl po zemských volbách roku 1883.[9] Mandát obhájil i v zemských volbách roku 1889.[10] Rezignaci na mandát oznámil v květnu 1890.[11] Zastupoval Stranu konzervativního velkostatku, která podporovala český národní a federalistický program.[5][10]

Zemský sněm ho roku 1871 zvolil i do Říšské rady (celostátní parlament, volený nepřímo zemskými sněmy). Na práci parlamentu se ovšem nepodílel a jeho mandát byl 23. února 1872 prohlášen pro absenci za zaniklý.[12] Byl doživotním členem Panské sněmovny (jmenovaná horní komora Říšské rady).[5]

V posledních letech života se stáhl z veřejných a politických aktivit. Zemřel v říjnu 1894, raněn byv mrtvicí, v Gaadenu[5] v Uhersku na panství svého tchána barona Gudenuse, jehož dceru si Chotek v roce 1894 vzal za manželku. Novomanželé odjeli v červnu 1894 do Uherska a plánovali se v srpnu vrátit na Nové Dvory do Čech. Pobyt se ale protáhl a v září hrabě Chotek onemocněl zápalem plic. Tělesné ostatky pak byly převezeny do Nových Dvorů, kde se potom konal pohřeb za velké účasti veřejnosti a předních českých šlechticů.[2]