Rudava (odrůda révy vinné)

Réva vinná (Vitis vinifera) odrůda Rudava je jednodomá dřevitá pnoucí liána, dorůstající v kultuře až několika metrů. Kmen tloušťky až několik centimetrů je pokryt světlou borkou, která se loupe v pruzích.[1] Úponky révy umožňují této rostlině pnout se po pevných předmětech. Růst je bujný.

List je středně velký až velký, s protáhlým centrálním lalokem, pěti- až sedmilaločnatý se středně hlubokými až hlubokými, vzácněji velmi hlubokými výkroji, které mají oblé dno a většinou jsou otevřené. Řapíkový výkroj je široce otevřený, s oblým až plochým dnem, řapík je narůžovělý, žilnatina listu v oblasti napojení řapíku je průměrně pigmentovaná antokyaniny.

Oboupohlavní pětičetné květy v hroznovitých květenstvích jsou žlutozelené, samosprašné. Plodem jsou malé, okrouhlé, silně ojíněné bobule fialovomodré, tmavomodré až černomodré barvy, jejich dužina je nepříliš intenzívně červeně zabarvená. Hrozny jsou středně velké, kuželovité, často s křidélky, někdy rozvětvené, poměrně kompaktní až volnější.

Rudava je moštová odrůda révy vinné (Vitis vinifera). Odrůda byla vyšlechtěna na Slovensku v roce 1967, Ing. Dorotou Pospíšilovou, Ph.D. a kolektivem šlechtitelů Výzkumného ústavu vinohradnického Bratislava, křížením odrůd Castets a I-35-9. V Listině registrovaných odrůd SR je odrůda zapsána od roku 2011, již od roku 2004 je právně chráněná.

Na Slovensku je odrůda pěstována na nevelkých plochách. Ve Státní odrůdové knize České republiky není zapsána, není uvedena ani mezi odrůdami, ze kterých je dovoleno vyrábět zemská vína. V České republice se pěstuje pouze velmi okrajově, na Moravě, kde se lze na místních koštech vzácně setkat s odrůdovými víny.

Název odrůdy je odvozen od názvu slovenské řeky Rudava, levostranném přítoku řeky Moravy, názvy řek jsou slovenskými šlechtiteli používány pro nové odrůdy révy poměrně často. Šlechtitelské označení odrůdy je CATAP 6/28 nebo též CAxTAP 6/28.

Réví vyzrává velmi dobře, určitým nedostatkem je tvorba jalových výhonů ze staršího dřeva a husté olistění, doporučuje se proto důsledný podlom a částečné odlistění v zóně hroznů. Odrůda je vhodná spíše pro malopěstitele, pro velkovýrobu je nevýhodou velký objem zelených prací a pracnost v řezu. Raší později, není proto ohrožena jarními mrazíky, poměrně dobře odolává i zimním mrazům, sprchávání je zanedbatelné. Vyžaduje vysoké tvary keřů, V kvalitních polohách poskytuje vyšší kvalitu vín. Plodnost je vysoká, 9–13 (19) t/ha při cukernatosti 19–23 °NM a aciditě 8–12 g/l.

Poskytuje víno sytě červené, rubínové barvy, harmonické a plné, někdy jemně kabernetového charakteru, ale častěji neutrální, ovocité chuti, vyžadující delší zrání, pokud možno 2–3 roky.