Rozstání (okres Prostějov)

Obec Rozstání se nachází v okrese Prostějov v Olomouckém kraji. Žije zde 619[1] obyvatel.

Rozstání
Kostel svatého Michala
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0713 589977
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíProstějov
Okres (LAU 1)Prostějov (CZ0713)
Kraj (NUTS 3)Olomoucký (CZ071)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°23′52″ s. š., 16°50′25″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel619 (2022)[1]
Rozloha16,52 km²
Katastrální územíRozstání pod Kojálem
Nadmořská výška545 m n. m.
PSČ798 61, 798 62
Počet domů302 (2021)[2]
Počet částí obce2
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduRozstání 77
798 62 Rozstání
[email protected]
StarostaJiří Szymsza
Oficiální web: www.rozstani.eu
Rozstání
Další údaje
Kód obce589977
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Místní jméno je staré obecné rozstání - "rozestoupení se" odvozené od slovesa rozstati sě - "rozestoupit se". Vesnice byla pojmenována podle polohy u rozestupujících se lesů nebo dolin.[3]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1358, kdy ves držel Ješek z Rájce a jeho dva bratři. V roce 1368 prodali ves Přibíkovi z Křetína a roku 1390 ji získal Petr z Kravař a Plumlova a připojil ji tak k plumlovskému panství. Součástí plumlovského panství byla až do roku 1592, kdy byla pány z Pernštejna nejprve zastavena a poté v roce 1596 i prodána Bernardu Drnovskému z Drnovic a stala se součástí rájeckého panství. V roce 1618 koupil Rozstání majitel plumlovského panství Maxmilián z Lichtenštejna a připojil ji tak zpět k této državě.

Za druhé světové války byla obec německými okupanty násilně vystěhována. Byla zařazena do 3. etapy stěhování 33 obcí Drahanské vrchoviny a zřízen zde vojenský prostor. V opuštěné obci bylo od března 1945 do poloviny dubna ubytováno kolem 1250 lidí polské Svatokřižské brigády na svém útěku před Rudou armádou, kteří poté odešli na západ Protektorátu, kde osvobodili koncentrační tábor v Holýšově. Během existence vojenského cvičiště Wehrmachtu bylo mnoho domů zničeno, po válce byla obec znovu osídlena.

Obyvatelstvo

Struktura

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[4]

Místní části18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Počet obyvatel část Rozstání1144121212681327135013341283108911751047880752685643
Počet domů část Rozstání157184193205227235274277291274244281294289

Pamětihodnosti
  • Barokní farní kostel sv. Michala; vystavěn v letech 1768-1779 na místě gotické stavby zbořené roku 1768.
  • Větrný mlýn zvaný „větřák" z roku 1874, od roku 1904 do ukončení provozu (1922) lopatkové kolo nahrazeno plynovým motorem. Dnes již bez větrného kola, zachovala se stavba s věží.

Přírodní poměry

Obcí protéká potok Bílá voda.

Rodáci

Části obce

Fotogalerie
  • Větrný mlýn
  • Kostel svatého Michaela
  • Památník obětem světových válek
  • Památník obětem světových válek
  • Socha u vstupu ke kostelu
  • Kříž u vstupu ke kostelu
  • Kříž vedle vchodu do kostela

Odkazy

Reference
  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II. Praha 1980, s. 388, 389.
  4. Rozstání [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-29]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.