Rozedranec
Rozedranec (Antennarius) je rod 11 druhů ryb z čeledi rozedrancovitých (Antennariidae). Tyto ryby tráví většinu svého života na dně v relativně mělké vodě v hloubce 20 až 100 metrů. Žijí po celém světě v tropických a subtropických vodách.
 Rozedranec | |
|---|---|
 Rozedranec proužkovaný | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Nadtřída | ryby (Osteichthyes) |
| Třída | paprskoploutví (Actinopterygii) |
| Řád | ďasové (Lophiiformes) |
| Čeleď | rozedrancovití (Antennariidae) |
| Rod | rozedranec (Antennarius) Daudin, 1816 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis a chování
Všichni rozedranci se vyznačují zavalitým tělem, které je u mnoha druhů pokryté drobnými bradavičkami, či různými výrůstky. Prsními a břišními ploutvemi se opírají o podklad. Tělo je náhodně zbarveno, včetně různých náhodných vzorů a kreseb, které přizpůsobují okolnímu prostředí, v němž se tak dokážou téměř dokonale schovat.
Jsou dobře maskovanými predátory, kteří pasivně čekají na dně na ryby či krevety pohybující se v blízkosti. Potencionální kořist lákají s pomocí masitého přívěsku zvaného ilicum na čele, který vznikl z přeměněného prvního paprsku hřbetní ploutve.[1] Při lovu otevře rozedranec ústa, nadme se a vytvoří podtlak, kterým kořist rychle nasaje. Roztažitelná tlama umožňuje rozedrancům spolknout rybu stejně velkou, jako jsou oni sami.[2]
Prvním popsaným druhem byl v roce 1798 rozedranec Commersonův (Antennarius commerson).
Galerie
Rozedranec Commersonův, Antennarius commerson, Havaj
Antennarius ocellatus
Antennarius ocellatus
Antennarius multiocellatus
Antennarius coccineus
Antennarius pictus
Antennarius maculatus
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Antennarius na anglické Wikipedii.
- Článek na webu magazínu 100+1 ZZ (česky)
- Rozedranci na aquatab
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu rozedranec na Wikimedia Commons - BioLib.cz – Antennarius (rozedranec) [online]. BioLib.cz [cit. 2020-05-02]. Dostupné online.