Rose Mackenberg

Na začátku 20. let pracovala na případu investičních ztrát, na které upozornilo spirituální médium. Vyhledala proto Houdiniho pomoc s případem, protože se velmi veřejně angažoval v kampani proti falešným médiím. Houdiniho mladá žena velmi ohromila.[5] Poučil ji o tricích, které média používají k manipulaci se svými oběťmi.[4] V roce 1925 ji pak najal do svého tajného vyšetřovacího týmu.[6] Ten zahrnoval několik dalších žen, včetně Houdiniho neteře Julie Sawyer a tanečnici Albertu Chapman.[7][8][9] Houdini také občas zaměstnával muže, mezi nimiž byli spisovatel Clifford M. Eddy, kouzelník Robert H. Gysel a Amadeo Vacca.[10][9][11] Když byl Houdini na turné v letech 1925 a 1926, Mackenberg a další vyšetřovatelé vyráželi do každého města s desetidenní náskokem před ním, a v převleku tajně prováděli své vyšetřování místních médií. Používali různá falešná jména, někdy obsahující falešná jména jako Frances Raud (fraud – podvod)[12] a Alicia Bunck (All is A Bunk – Vše je nesmysl). Také nosili různé převleky, aby se vyhnuli odhalení.[13][14] Mackenberg někdy nosila i naslouchátko, které nepotřebovala.[15]

Mackenberg vyšetřovala pro Houdiniho a někdy se s ním objevila i na pódium v mnoha městech včetně Indianapolis,[16] Worcesteru,[7][17] Washingtonu,[18] Chicaga,[19] New Yorku[20] a Montréalu.[21] Její detailně napsaná hlášení pro Houdiniho byla zkoumána a vystavována v muzeích.[22] Když Houdini vystupoval, v každém městě odhaloval místní média přímo na jevišti a předkládal shromážděné důkazy. Houdini a jeho vyšetřovatelé se přirozené stali terčem velkého hněvu spiritualistů.[14] Říkalo se, že Houdini nosil Derringer a radil Mackenberg, aby také nosila zbraň, ta ale odmítla.[23]

Mackenberg získala respekt Houdiniho i jeho týmu a byla považována za hlavní vyšetřovatelku.[6] Houdini před svou smrtí vytvořil tajné kódy s více než dvaceti přáteli, pomocí nichž se s nimi měl pokusit komunikovat ze záhrobí. Mackenberg byla jedna z nich. V roce 1945 oznámila, že „zpráva neprošla”.[24]

Převleky Rose Mackenberg při seancích

Na prvním zasedání 69. kongresu ve Washingtonu byl na Hudiniho nátlak předložen zákon proti věštění. Copeland-Bloomův zákon[27] byl předložen před sněmocní výbor 26. února 1926.[28] Hodini měl svědčit v jeho prospěch.[29]

Mackenberg podle stejného vzoru jako během Houdiniho turné, ve dnech před slyšením navštěvovala washingtonská média. Mezi nimi byly Jane B. Coates a Madam Grace Marcia, které měli svědčit proti zákonu.[30] Svědectví Mackenberg z 18. května 1926 zahrnovalo odhalení, že jí Jane Coates řekla, že senátoři Capper, Watson, Dill a Fletcher „k ní přišli na čtení”, a že „seance se konají i v Bílém domě” s prezidentem Coolidgem a jeho rodinou.[31] Toto svědectví se setkalo s drsným odmítnutím v místnosti výboru po němž následovala roztržka.[32] Jednání bylo přerušeno. Prezident Coolidge oficiálně nezareagoval na vyřčená obvinění, ale v tisku byla zveřejněna neoficiální popření. Zákon nakonec neprošel,[33] ale slyšení byla široce pokryta v tisku.[31][32]

Po Houdiniho smrti v říjnu 1926, Mackenberg pokračovala ve vyšetřování podvodných jasnovidců více než 20 let a působila též jako expert v oboru.[34] Jeden soudní případ v Pensylvánii z roku 1939 se týkal závěti Augusta T. Lockwooda. Ten odkázal velkou sumu peněz „Spirituální univerzitě pro výuku médií” v Lily Dale v New Yorku, slavném táboře a místě setkávání spiritistů. Stát Pensylvánie se snažil zneplatnit závěť, částečně na základě argumentu, že odkaz by odkaz podpořil kriminální chování, čím by byl proti „veřejnému pořádku”.[35] Mackenberg byla povolána jako „hvězdný svědek” a stát u soudu nakonec uspěl.[36] Případ byl však odvolán a vyšší soudy jej zrušily.[35]

Kromě vyšetřování se Mackenberg pokusila vzdělávat veřejnost o podvodných médiích. Cestovala po zemi a přednášela různým skupinám o podvodnících. Její typická přednáška měla titulek „Odhalování duchařského poprasku”.[37] Přednášky zahrnovaly demonstrace technik používaných médii včetně duchovních trubek, naklánění stolu, čtení ze zavřené obálky apod.[24]

Napsala sérii článků o „duchařině”, které na pokračování vycházely v novinách v roce 1929 a posmrtně byly antologizovány a znovu publikovány v roce 2016. Tyto zprávy shromáždil rukopis „Takže ty se chceš zúčastnit seance?”, ale nikdy nebyl publikován.[14] Mackenberg také asistovala s vyšetřováními, které byly publikovány v hlavních médiích, jako je Popular Science, The Chicago Tribune[5] a The Saturday Evening Post. Objevila se televizních talk show včetně Mike and Buff a Tonight Starring Steve Allen.[38]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rose Mackenberg na anglické Wikipedii.

• MACKENBERG, Rose; FISHMAN, Joseph Fulling. I've Unmasked a Thousand Frauds. ‎The Saturday Evening Post. Březen 1951, roč. 223, čís. 36, s. 26–27, 103–105. Dostupné online.
• KALUSH, William; SLOMAN, Larry. The Secret Life of Houdini: The Making of America's First Superhero. New York: Simon and Schuster, 2006. ISBN 978-0-74327-207-0.
• POLIDORO, Massimo. Final Séance: The Strange Friendship Between Houdini and Conan Doyle. [s.l.]: Prometheus Books, 2001. Dostupné online. ISBN 978-1-61592-424-0.
• PANKRATZ, Loren. Rose Mackenberg: Crusader Against Spiritualist Fraud. ‎Skeptical Inquirer. Březen 1951, roč. 19, čís. 4, s. 28–29. Dostupné online.
• LOXTON, Daniel. "Ghostbuster Girls!". Junior Skeptic. Zima 2013, roč. 18, čís. 1, s. 74–75. Dostupné online.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rose Mackenberg na Wikimedia Commons
• „Ghost Racket Crusade” epizoda podcastu The Criminal (anglicky)