Rorýs bělokrký

Rorýs bělokrký (Streptoprocne zonaris) je pták z řádu svišťounů (Apodiformes). Je zástupce rodu Streptoprocne.

Rorýs bělokrký
rorýs bělokrký
Stupeň ohrožení podle IUCN

málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádsvišťouni (Apodiformes)
Čeleďrorýsovití (Apodidae)
Rodrorýs (Streptoprocne)
Binomické jméno
Streptoprocne zonaris
(Shaw, 1796)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Rorýs bělokrký je velký druh rorýse, dosahuje velikosti 20–22 cm a hmotnosti 90–125 g. V oblastech výskytu rorýse bělokrkého se jedná o největší druh rorýse. Výjimku tvoří pouze jihozápadní Mexiko, kde se vyskytuje příbuzný rorýs mexický (Streptoprocne semicollaris), který je ještě o trochu větší a který je jedním ze dvou největších druhů rorýsů světa. Rozpětí křídel je mezi 45 a 55 cm.[2] Ocas je jen lehce vykrojen a často se jeví hranatý.

Šat dospělých jedinců je černý, na zádech s modravým leskem. Krk obepíná bílý obojek, který je širší a tmavší na hrudi více než na zátylku. Šat mladých jedinců je matnější a obojek je nevýrazný nebo chybí.

Chování

Rorýsi bělokrcí si staví miskovitá hnízda z bláta, mechu a chitinu na římsách a v koutech jeskyní, obvykle za vodopády. Hnízdo má v průměru 120–170 mm a je 30–90 mm hluboké. Snůška má 2 bílá vajíčka. Probíhá v březnu a červenci. Žije jako stálý pták v horách a na jejich úpatích od Mexika po Argentinu, na Velkých Antilách a Trinidadu. Potravu ale hledá v rozsáhlejší oblasti, včetně nižších poloh.

Jedná se o pospolitý druh s hejny o 100 a více jedincích, často s jinými druhy rorýsů. Jeho let je rychlý a přímý. Dosahuje v letu rychlostí 70 až 100 km/h.

Potravu hledá v letu. Živí se hmyzem.

V Mexiku jsou hnízda pleněna vačicí virginskou, mladé ptáky loví po výletu z hnízd sokol stěhovavý.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku White-collared swift na anglické Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. Fjeldsa, J. and Krabbe, N. (1990) Birds of the high Andes: a manual to the birds of the temperate zone of the Andes and Patagonia, South America. Apollo Books, Copenhagen, Denmark, pp. 238 - 239

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.