Rorátník

Rorátník je sbírka rorátů, tedy písní zpívaných při ranních mariánských mších v adventním období. Rorátníky vznikaly nejprve jako manuskripty, a to v několika verzích (redakcích), z nichž nejrozšířenější byla královéhradecká, dále pak táborská a rakovnická. První tištěný rorátník vznikl roku 1617. Po zrušení literátských bratrstev v roce 1784 zpěv rorátů upadl a k určitému oživení této tradice došlo až během 19. století díky vydání nových tištěných rorátníků Janem Hostivítem Pospíšilem (1823), Václavem Michalem Pešinou z Čechorodu (1838) a Ferdinandem Josefem Lehnerem (1883).

Mezi dochované rukopisné rorátníky patří:

• Rorátník český (1585–1586, uložen v Muzeu východních Čech v Hradci Králové)
• Rorátník dašický (1612, uložen ve Východočeském muzeu v Pardubicích)
• Rorátník královédvorský (druhá polovina 16. století, uložen v Městském muzeu ve Dvoře Králové nad Labem)
• Rorátník Jana Zadolského (1607–1610, uložen v knihovně Národního muzea v Praze)
• Rorátník příbramský (kolem 1595, uložen v Hornickém muzeu Příbram)
• Rorátník mladoboleslavský (1572, uložen v Muzeu Mladoboleslavska v Mladé Boleslavi)
• Rorátník čáslavský (1614)
• Rorátník strahovský (1588–1595, uložen ve Strahovské knihovně v Praze)
• Rorátník z Nového Hradce Králové (1581)