Rohinský uprchlický tábor Kutupalong

Pod správu uprchlického tábora Kutupalong patří též provizorní přilehlé uprchlické tábory, které se objevily u vládou spravovaného uprchlického tábora, i když nejsou oficiálně jeho součástí. Provizorní tábory v Kutupalongu a okolní oblasti přijímaly uprchlíky, kteří v průběhu let prchali z Myanmaru. Na konci roku 2017 byly Kutupalong a okolní provizorní tábory v Ghumdumu, Balukhali, Thangkhali sloučeny kvůli nebývalému přílivu uprchlíků. Mezinárodní organizace pro migraci řídí tábory pod jménem Kutupalong–Balukhali.[8]

Tábor neformálně začal vznikat v roce 1991, kdy tisíce Rohingů uprchly před barmskou vojenskou operací Operation Pyi Thaya.[9][6]

Uprchlické tábory Kutupalongu a Nayapariy měli celkově registrovaný počet 34 tisíc uprchlíků v červenci 2017.[10] V září roku 2017 Úřad Vysokého komisaře organizace OSN pro uprchlíky (UNHCR) odhadoval, že celkový registrovaný počet obyvatel uprchlických táborů se zvýšil na více než 77 tisíc uprchlíků.[11]

Dne 14. ledna 2018 byl celkový počet registrovaných uprchlíků 547 616 a uprchlický tábor Kutupalong byl největším uprchlickým táborem na světě, před uprchlickým táborem Dadaab v Keni, kde žilo 245 126 uprchlíků v dubnu 2017.[12]

V listopadu 2017 podepsala vláda Bangladéše a Myanmaru dohodu o repatriaci rohinských uprchlíků.[13] Generální tajemník Organizace spojených národů navštívil tábor 2. července 2018 s úředníky UNHCR, UNFPA a Světové banky – a přislíbil humanitární pomoc ve výši až 480 milionů amerických dolarů.[14]

Reportéři časopisu Der Spiegel popsali své dojmy v roce 2018 následovně: „neúrodná krajina plná chatrčí na obzoru ... osídlení z plastových plachtovin a bambusových sloupů bez elektřiny nebo pevné kanalizace. A nad tímto molochem fičí monzun.“[15]