Robert Wilhelm Bunsen

Robert Wilhelm Bunsen
Robert Wilhelm Bunsen
Narození	31. března 1811; Göttingen
Úmrtí	16. srpna 1898 (ve věku 87 let) nebo 1899 (ve věku 87–88 let); Heidelberg
Místo pohřbení	Bergfriedhof
Bydliště	Německo
Alma mater	Univerzita v Göttingenu (od 1828)
Povolání	chemik, fyzik, vynálezce, vysokoškolský učitel, učitel a experimentalist
Zaměstnavatelé	Vratislavská univerzita; Marburská univerzita; Univerzita Heidelberg; Univerzita v Göttingenu
Ocenění	Copleyho medaile (1860); Řád za zásluhy v oblasti umění a věd (1864); Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1865); Davyho medaile (1877); Helmholtz-Medaille (1892); … více na Wikidatech
Rodiče	Christian Bunsen
Příbuzní	Gustav Bunsen (sourozenec)
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Robert Wilhelm Eberhard Bunsen (31. března 1811 Göttingen – 16. srpna 1899 Heidelberg) byl německý chemik. Vynalezl či zlepšil mnoho součástí laboratorního vybavení, jako například po něm pojmenovaný Bunsenův kahan, fotometr, spektroskop.

Život

Byl profesorem na univerzitách v v Marburgu, ve Vratislavi a v Heidelbergu. Roku 1834 objevil, že se dá hydroxid železnatý použít proti otravě arsenem. Roku 1836 studoval kakodylové deriváty.

Poté se stal zakladatelem analýzy plynů (jeho výsledky byly použity k vylepšení vysokých pecí) a německé fyzikální chemie. V roce 1841 vylepšením galvanického prvku W. Grovea z roku 1839 objevil „Bunsenův prvek“ (elektrochemickou baterii), což mu mimo jiné umožnilo oddělit větší množství hliníku a hořčíku. Později založil jodometrii, vyvinul Bunsenův kahan (1855), výzkumem třaskavého chlorového plynu založil vědeckou fotochemii. Společně s Gustavem Kirchhoffem rozvinul spektrální analýzu. Pomocí spektrální analýzy v letech 1860–1861 objevili dva nové chemické prvky (cesium a rubidium).

Ocenění

1851: zvolen členem Německé akademie věd Leopoldina
1855: zvolen členem göttingenské Akademie věd[1]
1862: zvolen korespondentem Ruské akademie věd
1864: propůjčen řád Pour le Mérite za vědu a umění (17. srpna 1864[2]
1864: zvolen členem American Academy of Arts and Sciences
1875: jmenován zahraničním členem Accademia dei Lincei v Římě
1881: jmenován četným členem Nassauischer Verein für Naturkunde
1908: odhalena bronzová socha v Heidelbergu, autor Hermann Volz
1964: po Bunsenovi byl pojmenován kráter na severozápadním okraji přivrácené strany Měsíce – Bunsen
2011: pamětní deska na budově laboratoří v Heidelbergu, v rámci programu „Historická místa chemie“ (Historische Stätten der Chemie) „Německé chemické společnosti“ (Gesellschaft Deutscher Chemiker).

Galerie

Bunsenův kahan
Přístroj pro elektro-rafinaci a elektro-pokovování
Pile Archereau – Archereauův článek

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Robert Wilhelm Bunsen na slovenské Wikipedii.

KRAHNKE, Holger. Die Mitglieder der Akademie der Wissenschaften zu Göttingen 1751-2001. Göttingen: Verlag=Vandenhoeck & Ruprecht, 2001. ISBN 3-525-82516-1. S. 53.
Der Orden pour le merite für Wissenschaft und Künste. Die Mitglieder. Gebr. Mann-Verlag, Berlin 1975, Band I, S. 246

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Robert Wilhelm Bunsen na Wikimedia Commons
(anglicky) Životopis

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] KRAHNKE, Holger. Die Mitglieder der Akademie der Wissenschaften zu Göttingen 1751-2001. Göttingen: Verlag=Vandenhoeck & Ruprecht, 2001. ISBN 3-525-82516-1. S. 53.

[2] Der Orden pour le merite für Wissenschaft und Künste. Die Mitglieder. Gebr. Mann-Verlag, Berlin 1975, Band I, S. 246