Robert Patrick (dramatik)

Harvey Fierstein, Robert Patrick a Doric Wilson v roce 1981.

Jeho první hra, The Haunted Host, byla uvedena v roce 1964 v Caffe Cino v Greenwich Village v New York City. Patrick odmítl angažovat Neila Flanagana, hlavní hvězdu divadla Caffe Cino, do titulní role (protože Flanagan krátce předtím hrál roli homosexuála ve Wilsonově hře The Madness of Lady Bright) a ve hře sám hrál spolu s dalším dramatikem Williamem M. Hoffmanem.

Během šedesátých let byl Patrick průkopníkem v Off-Off-Broadway divadle a divadle s homosexuální tematikou. V této době proběhlo v New Yorku více než 300 inscenací jeho her. V roce 1972 jej divadelní agentura Samuel French označila jako „nejčastěji uváděného dramatika v New Yorku“.

V roce 1969 obdržel cenu „Show Business“ za hry Joyce Dynel, Armáda Spásy a Mlha. Ve stejném roce byla uvedena jeho hra Camera Obscura v PBS (Public Broadcasting Service) s Marge Champion v hlavní roli.

V roce 1973 byla jeho hra Kennedyho děti poprvé uvedena pokoutně v zadní místnosti londýnské hospody, ale záhy se hrála na scéně King's Head Theatre ve West Endu a v mnoha divadlech po celém světě.

V inscenaci hry The Haunted Host z roku 1974 vystoupil poprvé herec Harvey Fierstein v mužské roli (před tím vystupoval pouze v ženských převlecích v rolích typu drag queen). Po letech zahrnul Fierstein záznam monologu ze hry Pouf Positive na svůj kompaktní disk This Is Not Going to Be Pretty.[2] Hra Pouf Pozitivní byla zfilmována v roce 1989 Dovem Hechtmanem.

Roku 1974 byla také první sezóna gay divadla ve Spojeném království, pro které Patrick napsal tři hry.

Hra Kennedyho děti byla v roce 1975 uvedena na Broadway. Herečka Shirley Knight získala za toto představení v roce 1976 cenu Tony Award za nejlepší ženský herecký výkon v divadle. Tuto roli hrála i v roce 1979 v televizním uvedení hry v CBS-TV-Kabel.

Patrick díky této hře procestoval celý svět, navštívil představení Kennedyho dětí od Anchorage na Aljašce po Kapské Město. Po deset let také navštěvoval střední školy a středoškolská divadelní shromáždění jménem organizace International Thespian Society.

V roce 1976 napsal na objednávku hereček Marlo Thomas a Lily Tomlin hru My Cup Ranneth Over. Ačkoliv hra v tomto obsazení nebyla nakonec uvedena, stala se Patrickovou nejčastěji uváděnou hrou.

Hra T-Shirts[3] byla poprvé uvedena v roce 1979 s Jackem Wranglerem v hlavní roli. Hra byla později vybrána jako úvodní hra do Hoffmanovy antologie Gay Plays: A First Collection.

Blue Is For Boys byla Patrickovou první hrou o homosexuálních teenagerech. V letech 1983 a 1986 vedení Manhattanu na počest hry vyhlásilo akci "Blue is for Boys Weekend".

The Trial of Sokrates byla první gay hra uvedená v New York City.

Ve hře Hello Bob Patrick shrnul své zkušenosti s uváděním hry Kennedyho děti. Současně to byla jeho poslední hra, kterou režíroval před odchodem z New Yorku.

Další Patrickova díla včetně hry Untold Decades z roku 1988 popisují humorným způsobem život homosexuála ve Spojených státech.[4] Temple Slave (Chrámový otrok) je "zcela idealizovaný" román o počátcích Off-Off Broadway a gay divadla.[5]

Robert Patrick rovněž napsal jako ghostwriter několik scénářů pro film a televizi. Otiskoval básně a recenze v magazínech Playbill, FirstHand a Adult Video News. Jeho povídky jsou zahrnuty v mnoha antologiích.

Dále se objevil v dokumentárních filmech, Resident Alien (1990) (s Quentinem Crispem) a Wrangler: Anatomy of an Icon (2008); a na videích: O is for Orgy: The Sequel a O Boys: Parties, Porn, and Politics, obě v produkci O Boys Network.

Nedávno^[kdy?] publikoval své paměti Film Moi or Narcissus in the Dark, a hry: Hollywood at Sunset a Michelangelo's Models.

Psal recenze erotických homosexuálních videí pro několik publikací. Rovněž popsal 70 stran fotografií na Caffe Cino Pictures.[6]

Z divadla odešel v roce 1990 a od roku 1993 žije v Los Angeles.

V roce 2010 vydal DVD se svou přednáškou Caffe Cino: Rodiště Gay Divadla[7] a dvě knihy básní, "A Strain of Laughter" a "Bitter with the Sweet". V roce 2013 jej pozvali zpět na pódium mladí lidé z losangeleského undergroundového divadla. Předčítal, zpíval a hrál a nakonec v březnu 2014 vystoupil s celovečerní one-man show o své kariéře s názvem "What Doesn't Kill Me Makes a Great Story Later", ve které rovněž zpíval několik svých písní.

• Robert Patrick's Cheap Theatricks
• Mercy Drop and Other Plays
• Gay Plays: A First Collection (edited by Hoffman), includes T-Shirts
• Contra/Dictions
• The Mammoth Book of Gay Short Stories
• Flesh & the Word 2 & 3
• Best Gay Erotica 2009 & 2010
• Up by Wednesday (2014)
• Untold Decades: Seven Comedies of Gay Romance

• "Benedicktion," published in RFD magazine #104

• Ghost Story (TV seriál) (TV) (1972)
• High-Tide (TV) (1990)
• Robin's Hoods (TV) (1994)

Delusion (film) 2004 Plus numerous ghost-written works

• Resident Alien (1990)
• O Is for Orgy: The Sequel
• O Boys: Parties, Porn, and Politics
• Wrangler: Anatomy of an Icon (2008)

• Show Business Magazine Best Play Award, 1969
• Glasgow Citizens Theatre Best World Playwrighting Award, 1973
• The International Thespian Society Founders Award for Services to Theatre and to Youth, 1980 (first openly gay recipient)
• Blue is for Boys Weekends in the Borough of Manhattan, 1983 and 1986
• Robert Chesley Foundation Award For Lifetime Achievement In Gay Playwrighting, 1996
• West Hollywood Gay and Lesbian Advisory Board's Rainbow Key Award for having been instrumental in the creation of gay theatre and the off-off-Broadway movement, 2008
• New York Innovative Theatre Foundation, Artistic Achievement Award, 2011
• Charles Rodman Award for 50 Years of Service to Gay Theatre, 2014

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Robert Patrick (playwright) na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Robert Patrick na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Robert Patrick (dramatik)
• Robert Patrick v Internet Movie Database (anglicky)