Zuzana Šavrdová

Pocházela z divadelnické rodiny, její otec Zdeněk Šavrda byl dlouholetý člen činohry Národního divadla[2] a její maminka byla loutkoherečka Jana Mikulová[3].

Ona sama se původně chtěla stát tanečnicí, proto docházela na baletní přípravku do Národního divadla. V roce 1954 si zde ještě jako malé děvčátko poprvé i zahrála v dramatizaci známé české pohádky Sůl nad zlato.

Po maturitě na gymnáziu v roce 1962 pak začala studovat tanec na hudebně-dramatickém oddělení Pražské konzervatoře, toto studium však nedokončila.

Po krátkém angažmá v činoherní skupině Uměleckého souboru Ministerstva vnitra (1964–1966) vystupovala jako sólistka v Hudebním divadle v Karlíně, kde působila až do roku 1972. Hostovala i v Národním divadle v představeních Naši furianti nebo Hadrián z Římsů.

Od srpna roku 1972 se stala členkou činohry Národního divadla, kde pak působila prakticky až do své smrti.

Ve filmu debutovala ještě jako studentka Pražské konzervatoře ve známém českém filmovém muzikálu Starci na chmelu, kde si zahrála jednu ze studentek. Poté přišly další menší filmové role.

Svoji vůbec největší filmovou roli pak ztvárnila v roce 1969 ve snímku režiséra Ladislava Rychmana Šest černých dívek aneb Proč zmizel Zajíc?. Od roku 1969 až do roku 2006, tedy 37 let od svých 24 do 61 let, se v československém či českém filmu neobjevila.

V Československé televizi se zprvu objevovala jen velmi zřídka, pokud ano, tak se jednalo spíše o menší role nebo o televizní záznamy vybraných divadelních her Národního divadla. Výraznější roli ztvárnila ve známém televizním filmu Nezralé maliny z roku 1980.

Po sametové revoluci se v závěru svého života například objevila v komedii Ro(c)k podvraťáků nebo Sněženky a machři po 25 letech z roku 2008. V roce 2006 si zahrála i v českém filmovém dramatu Hlídač č. 47. Úplně poslední roli ztvárnila v Hřebejkově snímku Kawasakiho růže z roku 2009.