Robert Wilhelm Bunsen
Robert Wilhelm Eberhard Bunsen (31. března 1811 Göttingen – 16. srpna 1899 Heidelberg) byl německý chemik. Vynalezl či zlepšil mnoho součástí laboratorního vybavení, jako například po něm pojmenovaný Bunsenův kahan, fotometr, spektroskop.
Robert Wilhelm Bunsen | |
---|---|
Narození | 31. března 1811 Göttingen |
Úmrtí | 16. srpna 1898 (ve věku 87 let) nebo 1899 (ve věku 87–88 let) Heidelberg |
Místo pohřbení | Bergfriedhof |
Bydliště | Německo |
Alma mater | Univerzita v Göttingenu (od 1828) |
Povolání | chemik, fyzik, vynálezce, vysokoškolský učitel, učitel a experimentalist |
Zaměstnavatelé | Vratislavská univerzita Marburská univerzita Univerzita Heidelberg Univerzita v Göttingenu |
Ocenění | Copleyho medaile (1860) Řád za zásluhy v oblasti umění a věd (1864) Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1865) Davyho medaile (1877) Helmholtz-Medaille (1892) … více na Wikidatech |
Rodiče | Christian Bunsen |
Příbuzní | Gustav Bunsen (sourozenec) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Byl profesorem na univerzitách v v Marburgu, ve Vratislavi a v Heidelbergu. Roku 1834 objevil, že se dá hydroxid železnatý použít proti otravě arsenem. Roku 1836 studoval kakodylové deriváty.
Poté se stal zakladatelem analýzy plynů (jeho výsledky byly použity k vylepšení vysokých pecí) a německé fyzikální chemie. V roce 1841 vylepšením galvanického prvku W. Grovea z roku 1839 objevil „Bunsenův prvek“ (elektrochemickou baterii), což mu mimo jiné umožnilo oddělit větší množství hliníku a hořčíku. Později založil jodometrii, vyvinul Bunsenův kahan (1855), výzkumem třaskavého chlorového plynu založil vědeckou fotochemii. Společně s Gustavem Kirchhoffem rozvinul spektrální analýzu. Pomocí spektrální analýzy v letech 1860–1861 objevili dva nové chemické prvky (cesium a rubidium).
Ocenění
- 1851: zvolen členem Německé akademie věd Leopoldina
- 1855: zvolen členem göttingenské Akademie věd[1]
- 1862: zvolen korespondentem Ruské akademie věd
- 1864: propůjčen řád Pour le Mérite za vědu a umění (17. srpna 1864[2]
- 1864: zvolen členem American Academy of Arts and Sciences
- 1875: jmenován zahraničním členem Accademia dei Lincei v Římě
- 1881: jmenován četným členem Nassauischer Verein für Naturkunde
- 1908: odhalena bronzová socha v Heidelbergu, autor Hermann Volz
- 1964: po Bunsenovi byl pojmenován kráter na severozápadním okraji přivrácené strany Měsíce – Bunsen
- 2011: pamětní deska na budově laboratoří v Heidelbergu, v rámci programu „Historická místa chemie“ (Historische Stätten der Chemie) „Německé chemické společnosti“ (Gesellschaft Deutscher Chemiker).
Galerie
- Přístroj pro elektro-rafinaci a elektro-pokovování
- Pile Archereau – Archereauův článek
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Robert Wilhelm Bunsen na slovenské Wikipedii.
- KRAHNKE, Holger. Die Mitglieder der Akademie der Wissenschaften zu Göttingen 1751-2001. Göttingen: Verlag=Vandenhoeck & Ruprecht, 2001. ISBN 3-525-82516-1. S. 53.
- Der Orden pour le merite für Wissenschaft und Künste. Die Mitglieder. Gebr. Mann-Verlag, Berlin 1975, Band I, S. 246
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Robert Wilhelm Bunsen na Wikimedia Commons
- (anglicky) Životopis