Robert Blair
Robert Blair (17. dubna 1699, Edinburgh – 4. února 1746, Athelstaneford) byl skotský preromantický básník, jedna z vůdčích osobností tzv. hřbitovní školy.
Robert Blair | |
---|---|
Narození | 17. dubna 1699 Edinburgh, Skotsko |
Úmrtí | 4. února 1746 (ve věku 46 let) Athelstaneford |
Povolání | kněz s básník |
Národnost | skotská |
Alma mater | Edinburská univerzita |
Literární hnutí | preromantismus |
Významná díla | The Grave (1743, Hrob) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Život
Byl prvorozeným synem kněze Roberta Blaira, jednoho z královských kaplanů, narodil se v Edinburghu. Studoval na Edinburské univerzitě a v Nizozemí, v roce 1731 byl ustanoven duchovním v Athelstanefordu v Východním Lothianu, kde žil až do smrti.. V roce 1738 si vzal Isabellu Lawovou, dceru profesora Williama Lawa, se kterou měl šest dětí. Rodinné bohatství mu umožnilo věnovat se svým zálibám, totiž zahradničení a studiu anglické poezie.
Báseň Hrob
Blair publikoval pouze tři básně. Jednu věnoval památce svého tchána, druhá byla překlad. Proslavil se tou třetí, truchlivou didaktickou básní o smrti a odloučení The Grave (Hrob), kterou začal psát kolem roku 1731 a vydal až roku 1743 po úspěchu prvního vydání básně EdwardA Younga The Complaint, or Night-Thoughts on Life, Death, and Immortality (Nářek aneb Noční rozjímání o životě, smrti a nesmrtelnosti. Báseň je napsána v blankversu a k její velké oblibě, zejména ve Skotsku, nepochybně přispělo její náboženské téma. Má 767 veršů různé úrovně, v některých pasážích vyznívá velmi důstojně a velkolepě, v jiných je frázovitá.[1]
Hrob se stal reprezentativní ukázkou tzv. hřbitovní školy. Báseň je velmi ponurá, obsahuje melancholické popisy hřbitova a duchů s důrazem na marnost všeho světského. Smrt je vše prostupující a neodvratitelná a nehledí na tituly a vznešenou krev a nezná rozdíl mezi králem a chudákem (červi hodují stejně na králi i na chudákovi). V celém textu je kladen důraz na umění tzv. dobré smrti. Přináší vizi smrti dobrého muže, který během celého svého života neopomínal naplňovat své křesťanské povinnosti a kterého tedy očekává překrásný a blažený život po smrti. Tato vize je konfrontována a nemilosrdnými a odpudivými popisy hrůz, které bude pociťovat na smrt nepřipravený jedinec. Blair tak klade důraz na život spořádaného křesťana. Pýcha silných a bohatých lidí se v tu chvíli, kdy jí přes cestu přejde smrt, změní jen ve zbytečnost a prach. Tento obraz je umocněn porovnáním s tím, co přináší dobrý křesťanský život. Smrt je v tomto případě pouze prahem, který je nutno překročit na cestě k dalšímu životu strávenému ve věčné blaženosti.[2]
Báseň inspirovala Williama Blakea k sérii dvaceti ilustrací, které byly vydány v roce 1808.[1]
Ukázka ilustrací Williama Blakea
- Návrh titulní stránky
- Vdova objímající hrob svého muže
- Duše vznášející se nad tělem
- Sestup člověka do Údolí smrti
- Brána smrti
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Robert Blair (poet) na anglické Wikipedii.
- CRAIG, Harding a kol. Dějiny anglické literatury II., Praha: SNKLU 1963, S. 79.
- MRVÍK, Antonín. The Poetics of Robert Blair. Diplomová práce. Univerzita Pardubice 2010, Fakulta filozofická. Vedoucí práce prof. PhDr. Bohuslav Mánek, CSc. S. 65-69.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Robert Blair na Wikimedia Commons
- Autor Robert Blair ve Wikizdrojích (anglicky)
- Plné texty děl autora Robert Blair na projektu Gutenberg
- (anglicky) ChAMBERS, Robert; THOMSON, Thomas Napier. "Blair, Robert, author" . A Biographical Dictionary of Eminent Scotsmen