Rjúho Nonoguči

Rjúho Nonoguči (japonsky 野々口立圃), také znám jako Čikašige Nonoguči(japonsky 野々口親重) rodným jménem Rjúho Hinaja (japonsky 雛屋立圃), další používaná jména (i umělecká): Rippo (japonsky 立圃 nebo 立甫, japonsky 野野口立圃 (Rjúho Nonoguči – jinak zapsáno), také 甫, 松翁, 日祐 a 風狂子. * 1595, Kjóto – † 30. září 9. roku éry Kanbun (寛文; podle starého (nikoliv juliánského) kalendáře), t.j. 24. října 1669 Kjóto) byl básník haiku a výtvarník – malíř školy/směru Kanó-ha (d:Q252801). Považuje se za prvního autora a zakladatele umění Haiga.

Rjúho Nonoguči
Rodné jménoNonoguči Čikašige
Narození1595
Kjóto, Japonsko Japonsko
Úmrtí1669
Kjóto
PseudonymHinaja
Povoláníbásník, řemeslník a malíř
Národnostjaponská
ObdobíEdo, Tokugawský šógunát
Žánrhaiga, haiku, haibun
Literární hnutívlastní škola haiku
Významná dílaHaikaihókušó,
Hanahiguša
Vliv nazakladatel žánru haiga
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

Sám sebe nazýval "Hinaja", jménem vyplývajícím z jejich rodinné firmy, kterou byl obchod s panenkami. Hina se nazývala panenka, kterou ukazovali na tradičním festivalu malých holčiček. Studoval poezii renga u mistra Inavaširó Ken'jo a haiku poezii u mistra Macunaga Teitoku. Jako člen jeho školy byl angažován v sestavování antologie "Enoki-šú", poté založil svou vlastní školu haiku. Publikoval několik sbírky poezie, například sbírku "lehkomyslné poezie" "haikai hokus" (1633)[1] a "Hanahiguša". Také napsal sbírku poezie [河 舟 付 徳 万 歳] / 立 圃 [撰] Milión let starý říční člun / 立 圃 [撰] カワ ブネ ツケ タリ トク マンザイ Toku Manzai Tsuketari Kawabune. (1653)[2]

Studoval kresbu u mistra Kano Tan'jú. Rjúho Nonoguči je považován za zakladatele umění Haiga, protože se nacházejí na svitcích s jeho haiku obvykle i kresby spolu s kaligrafickým zápisem poezie. Tento názor se nachází ve studii Fumiko Y. Jamamoto, Stephena Addis[3] a Japonské encyklopedii Louise Frédéric. Rjúho Nonoguči je autorem obdivované série Haig Júnis Kuawase(1666) na téma čínského horoskopu, kde nakreslil symboly jednotlivých znamení jako zvířata oblečené v dobových kimonech doplněné haiku verši. Toto dílo vysoce ocenil Watanabe Kazan (1793–1841).[4] Sám Rjúho však nezaložil nikdy školu Haig, jen školu haiku. Psal i prózu, hlavně haibun – cestovní deník.

Dílo
  • Haikaihókušó, sbírka lehkomyslné poezie
  • Hanahiguša, sbírka poezie
  • Enoki-šú, antologie poezie
  • Júnis Kuawase (1666), sbírka Haig

Příklad haiku z autorské dílny Rjúha Nonoguči:

  • Japonsky

春 の 海 ひねもす の たり たり か な

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rjúho Nonoguči na slovenské Wikipedii.

  1. ŠVARCOVÁ, Zdenka. Japonská literatura 712-1868. Praha: nakladatelství Karolinum, 2005. ISBN 80-246-0999-1. S. 176. (český)
  2. Waseda University Library - katalog
  3. Studia umění haiga: Jamamoto, Addiss
  4. Waseda University Library archiv

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.