Riegerové
Riegerové byli jedním z novodobých českých šlechtických rodů, vzniklých v 19. století. Jeho zakladatelem byl významný český politik František Ladislav Rieger (1818–1903), který byl v roce 1897 povýšen do šlechtického stavu a získal titul František Ladislav svobodný pán Rieger.[1][2]
| Riegerové | |
|---|---|
| Tituly | svobodní páni, baroni |
| Rok založení | 1897 |
Historie rodu
Rod má poměrně krátkou a již ukončenou historii, v mužské linii trval pouhé čtyři generace. Když byl F. L. Rieger v roce 1881 díky svým zásluhám – zejména při budování Národního divadla – oceněn císařem Františkem Josefem I. řádem Železné koruny II. třídy, z čehož plynul i nárok na baronát, příliš kvůli své politické kariéře i nesouhlasu rodiny o šlechtický titul neusiloval. Přijal ho až v roce 1897.
Pokračovatelem rodu byl jediný syn Bohuslav Bedřich Rieger (1857–1907), uznávaný právní historik, který působil jako profesor na právnické fakultě české Karlo-Ferdinandovy univerzity. Bohuslav Bedřich měl tři syny, z nichž druhý Václav Jiří (1892–1915) zemřel velmi mladý.
Nejstarší syn Ladislav Ratibor Rieger (1890–1958) byl profesorem filosofie na Karlově univerzitě a ředitelem Filosofického ústavu Československé akademie věd. Jeho podíl na rodinném statku v Malči odkoupil třetí z bratrů Bohuslav František Xaver (1895–1976), který se věnoval zahraniční politice a působil jako diplomat v Rumunsku. V září 1939 podepsal Národnostní prohlášení české a moravské šlechty. Zůstal bezdětný a zámek v Malči mu byl v roce 1950 vyvlastněn.
Jediným mužským představitelem čtvrté generace byl syn Ladislava Ratibora, Ladislav Svante Rieger (1916–1963), narozený ve Švédsku (odtud jeho druhé křestní jméno). Ten působil jako docent matematiky a logiky na Českém vysokém učení technickém v Praze. Jeho osobou rod po meči vymřel. Zámek Maleč byl navrácen rodině jeho sestry Věry Macháčkové-Riegerové.
Rodová sídla a majetky
- Mac Nevenův palác v Praze (Palackého ulice 7, je v něm Památník F. Palackého a F. L. Riegra)
- zámek Maleč (1862–1950, vrácen v restituci, v majetku potomků rodu)
Osobnosti rodu
- František Ladislav Rieger (1818–1903) – český politik
- Bohuslav Rieger (1857–1907) – právní historik, profesor na pražské univerzitě
- Ladislav Rieger (1890–1958) – profesor filosofie na Karlově univerzitě a ředitel Filosofického ústavu Československé akademie věd
- Bohuslav František Rieger (1895–1976) – diplomat, signatář Národnostního prohlášení šlechty v září 1939
- Ladislav Svante Rieger (1916–1963) – docent matematiky a logiky na ČVUT v Praze
- Věra Macháčková-Riegerová (1919–2017) – germanistka, vysokoškolská pedagožka a překladatelka
Erb
Červený štít, v něm stříbrný lev se zlatým jazykem. Lev drží v pravé tlapě zlatý řemdih, v levé nese před sebou zlatou liliovou korunu.
Odkazy
Reference
- DROCÁR, Jan; LOUŽECKÝ, Pavel. Historická šlechta: Rieger. www.historickaslechta.cz [online]. [cit. 2019-07-13]. Dostupné online. (česky)
- Rieger | Nová šlechta v českých zemích a podunajské monarchii. www.novanobilitas.eu [online]. [cit. 2019-07-13]. Dostupné online.
Literatura
- MAŠEK, Petr. Modrá krev – Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1992. ISBN 978-80-204-2349-8.
- MAŠEK, Petr. Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl II. N-Ž. 1. vyd. Praha: Argo, 2010. ISBN 978-80-257-0294-9.
- NOVOTNÝ, Robert Radim. Nobilitace Františka Ladislava Riegra. In: Z Českého ráje a Podkrkonoší : vlastivědný sborník. Semily: Státní okresní archiv Semily, 2000. S. 93–120.
- ŽUPANIČ, Jan. Nobilitace českých elit v Rakousko-uherské monarchii. In: František Ladislav Rieger a česká společnost 2. poloviny 19. století.Sborník referátů z vědecké konference konané 25.a 26. dubna 2003 v Semilech. Semily: Státní okresní archiv Semily, 2003. S. 181–200.