Rhäzüns

Rhäzüns (rétorománsky Razén) je obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Imboden. Nachází se v údolí Zadního Rýna, asi 12 kilometrů jihozápadně od kantonálního hlavního města Churu, v nadmořské výšce 657 metrů. Má přibližně 1 600 obyvatel.

Rhäzüns
Pohled na obec

znak
Poloha
Souřadnice46°48′ s. š., 9°24′ v. d.
Nadmořská výška657 m n. m.
StátŠvýcarsko Švýcarsko
KantonGraubünden
OkresImboden
Rhäzüns
Rhäzüns, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha13,37 km²
Počet obyvatel1 611 (31.12.2020)
Hustota zalidnění120,5 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.rhazuens.ch
PSČ7403
Označení vozidelGR
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie
Letecký pohled na Rhäzüns v údolí Rýna (1957)

Obec leží v údolí Zadního Rýna, před jeho soutokem s Předním Rýnem. Nadmořská výška katastru obce osciluje mezi 593 m (na břehu Rýna) a 1 998 m (hřeben Sarner Alp).

Historie

Rhäzüns je poprvé zmiňován v dokumentu z roku 840 jako Raezunne. Rhäzüns původně tvořil farnost se sousedním Bonaduzem a farním kostelem byl kostel sv. Jiří. V letech 1529–1667 byly obě farnosti postupně odděleny. Od založení Horní neboli Šedé konfederace v roce 1424 tvořil Rhäzüns dvůr s obcemi Bonaduz, Domat/Ems a Felsberg. Po roce 1497 připadla obec Habsburkům ze Zollernu výměnou za stejnojmenné panství Haigerloch, ale zůstala součástí Tří konfederací. Nový panovník Maxmilián I. Habsburský a jeho nástupci zpočátku dávali panství do zástavy různým místním rodům, jako byli Marmelové, Plantové, Stampové nebo Traverové. Od roku 1696 bylo panství spravováno přímo Habsburky. Po Vídeňském kongresu se Rhäzüns v roce 1819 definitivně stal součástí kantonu Graubünden.

Dnešní farní kostel Nossadunna (Narození Panny Marie) byl postaven v roce 1702 za přispění pána Rhäzünsu, německého císaře Leopolda I. Kostel byl postaven na místě prvního kostela v Rhäzünsu. Minerální pramen se komerčně využívá od roku 1850 a dal jméno minerální vodě Rhäzünser.

Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel
Rok18501900195019801990200020052010201220142019
Počet obyvatel5084957749581 0181 2011 2201 3001 3441 3711 557
Zámek Rhäzüns

Jazyky

Až do poloviny 19. století mluvili všichni obyvatelé graubündenským dialektem. Ačkoli se jednalo o tzv. středohornoněmecký dialekt, tradičně se ve všech obcích okresu Imboden používala jako spisovný jazyk rétorománština (dialekt Sursilvan). V tomto ohledu se Rhäzüns podobal obcím Bergün a Filisur, kde se také používalo nebo používá středohornoněmecké nářečí, ale jako spisovný jazyk se používala rétorománština v hornoengadinském dialektu Putér (tam, historicky vzato, hlavně z náboženských důvodů).

Navzdory neustálému nárůstu němčiny zůstala rétorománština většinovým jazykem až do roku 1970. Tento podíl však klesl z 96 % v roce 1880 na 82 % v roce 1910, 76 % v roce 1941 a 52 % v roce 1970 (tj. 466 osob). V 70. letech 20. století došlo k jazykovému posunu směrem k němčině, která se stává stále dominantnější. Vývoj v posledních desetiletích ukazuje následující tabulka:

Jazyky v Rhäzüns
JazykSčítání lidu 1980Sčítání lidu 1990Sčítání lidu 2000
PočetPodílPočetPodílPočetPodíl
Němčina48650,73 %73672,30 %95379,35 %
Rétorománština36938,52 %37436,74 %12110,07 %
Italština828,56 %484,72 %403,33 %
Počet obyvatel958100 %1 018100 %1 201100 %

Doprava
Železniční stanice Rhäzüns

Obec leží na kantonální hlavní silnici č. 13. V její bezprostřední blízkosti vede také dálnice A13 v trase St. Margrethen – Chur – Bellinzona. Železniční stanice Rhäzüns se nachází na trati Landquart–Thusis, na niž dále navazuje Albulská dráha překonávající stejnojmenné pohoří a končící ve Svatém Mořici.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rhäzüns na německé Wikipedii.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.