Filisur

Filisur z letadla (1947)

První osídlení Filisuru se objevilo již v době bronzové. Svědčí o tom nalezené fragmenty z té doby. Samotný název Filisur je však poprvé zmiňován v roce 1262 jako villa Fallisour. Hrad Greifenstein nad Filisurem byl původně sídlem pánů z Greifensteinu, významného graubündenského šlechtického rodu ze 13. století. Později byl hrad sídlem biskupských zřízenců se statky v okolí vesnice.

Prostřednictvím pánů Wildenbergerů, Werdenbergerů a Matscherů přešlo v roce 1394 panství Greifenstein na diecézi Chur, která z hradu učinila správní centrum regionu. Horní údolí Albula pak bylo ve vrcholném středověku osídleno Rétoromány. Oblast Maiensäss v Jenisbergu byla v 15. století osídlena německy mluvícími Walsery. Církevně patřil Filisur až do roku 1496 k Bergünu. V roce 1495 byl dokončen kostel svatého Jodokuse a Florina a od té doby byl v obci také kostel. V roce 1537 se obec vykoupila z biskupského panství. Kolem roku 1590 obec konvertovala k reformované víře. Až do roku 1851 měl Filisur vlastní civilní soud v obci Bergün. Zřícenina hradu Greifenstein a Landwasserský viadukt, který je součástí Rhétské dráhy, jsou zapsány na švýcarský seznam národních památek.[1]

Vzhledem k tomu, že oblast byla bohatá na vodu a lesy, vzniklo zde centrum těžby rud a hutnictví v regionu. Od roku 1565 se zde u Filisuru na řece Albula provozovaly vysoké pece na tavbu železa a zinku. O životě více než 100 dělníků zůstaly jen kusé památky, protože těžba rudy a tavení byly pro vyčerpání ložisek v roce 1848 ukončeny. Centrem této éry byla huť Bellaluna, kde stále stojí zbytky hornického domu a domu ředitele.

Dlouhou dobu se vesnice živila chovem dobytka a zemědělstvím. Když byla v letech 1855 až 1858 rozšířena silnice, vedoucí údolím řeky Albula, mohli místní obyvatelé profitovat z průjezdní dopravy jako dalšího zdroje příjmů. Výstavbou tratí Rhétské dráhy v letech 1898–1904 do Engadinu (Albulská dráha), resp. 1905–1909 (trať do Davosu) se Filisur stal dopravním uzlem.

Filisur byl do konce 19. století z velké části germanizován. V roce 1914 se hlavním jazykem obyvatel Filisuru stala němčina, která nahradila rétorománštinu.

Jednání o sloučení s obcí Bergün/Bravuogn do obce Bergün Filisur probíhala od roku 2014 a byla ukončena sloučením k 1. lednu 2018.

Obec leží na pravé straně údolí nad řekou Albulou v blízkosti turistických středistek Davos, Svatý Mořic, Savognin a Lenzerheide. Obec je zasazena do pohoří Albula. K obci Filisur patří osada Jenisberg (1 504 m n. m.) na levém svahu údolí řeky Landwasser, bývalá malá vesnice Walserů.

K roku 2006 rozloha obce činila 44,6 km². Z této plochy bylo 18,1 % využito pro zemědělské účely a 46,6 % bylo zalesněno. Osídlení se zástavbou tvořilo 1,6 % a zbylých 33,7 % zaujímaly vodní toky, ledovce a hory.[2]

Ve federálních volbách 2007 se stala ve Filisuru nejsilnější Radikální demokratická strana (FDP), tradiční vládní subjekt, která obdržela 36,5 % platných hlasů. Na druhém místě se umístila Lidová strana (SVP), když získala 33,3 % a třetí skončila Sociálně demokratická strana (SPS), když pro ni hlasovalo 22 % voličů. Čtvrtá pozice patřila Křesťansko-demokratické straně (CVP) se 6,5 % platných hlasů.[2]

• 
  zřícenina hradu Greifenstein
• 
  železniční stanice Filisur
• 
  kostel Sv. Martina
• 
  interiér kostela

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Filisur na německé Wikipedii.