Revoluční (Praha)

Revoluční ulice v Praze 1 vede přibližně severojižním směrem a spojuje Náměstí Republiky a Štefánikův most. Tvoří hranici mezi dvěma městskými částmi, liché adresy na západní straně patří do Starého Města a sudé adresy na východní straně jsou součást Nového Města.

Revoluční
Revoluční ulice
Umístění
StátČesko Česko
MěstoPraha
Městská částPraha 1
ČtvrťStaré Město, Nové Město
Poloha50°5′27,35″ s. š., 14°25′39,8″ v. d.
Začíná naNáměstí Republiky
Končí naŠtefánikův most
Další údaje
Délka295 m
Šířka24 m
PSČ110 00
Kód ulice467600
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V roce 2017 pražský magistrát připravoval rekonstrukci ulice, při níž plánuje rozšířit chodníky a vysadit stromy.[1] Ulice je obousměrná, pouze v úseku vjezd/výjezd z garáží - náměstí Republiky jednosměrná pro automobily ve směru nám. Republiky. Ulicí vede tramvajová trať v obou směrech. Ulice měří asi 295 m.[2]

Historie a názvy

Alžbětinská třída / Elisabethstrasse, v pozadí most přes Vltavu

Ulice vznikla ve středověku. Podle zprávy komise z května 1617 to byla "blátivá strouha od Prašné brány až k Vltavě, všude jsou haldy odpadků, nános a bláto"[3]

Původní úzká ulice byla do roku 1953 rozšířena; domy na západní straně byly strženy a uliční čára posunuta tak, aby bylo možné kromě tramvajového tělesa do ní umístit i vozovku a široké chodníky. Poslední domy padly po druhé světové válce v okolí křižovatky s Dlouhou ulicí. Díky tomu zde vznikla řada modernistických budov, kterou zahajuje Palác Merkur u břehu řeky Vltavy a ukončuje Palác Kotva u náměstí Republiky.

Názvy ulice se měnily:

  • v 18. století část u Vltavy – "Náplavní" nebo "Náplavka"
  • část ulice od Prašné brány – "Trubní" nebo "Rourová" pro potrubí, které vedlo od Novomlýnské vodárenské věže
  • 19. století – Alžbětinská třída / Elisabethstrasse, či "Eliščina" podle lázní u Vltavy
  • od roku 1918 – "Revoluční".

Budovy, firmy a instituce

Odkazy

Reference

Literatura

  • EDERER, Antonín. Ulice a uličky Nového Města pražského a Vyšehradu. Praha: Milpo Media, 2007. 152 s. ISBN 978-80-87040-05-8. S. 89–91.
  • RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903–1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Eliščina tř., s. 178–182.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.