Ray Stevens

S judem začínal v 10 letech. Připravoval s v známém londýnském klubu Budokwai nejprve jako dvorní sparingpartner fenomenálního britského judisty Neila Adamse. V britské seniorské reprezentaci se prosadil v roce 1985 ve střední váze do 86 kg, ale v dalších letech jeho pozice zaujal krajan Densign White. Na vrcholné sportovní akci se objevil opět až s přestupem do vyšší polotěžké váhy do 95 kg v roce 1990. Své snažení v této váze však záhy zaplatil zraněním pravého kolene, kvůli kterému vynechal celou další sezonu 1991.

V roce 1992 se vrátil na tatami a získal možnost startu na olympijských hrách v Barceloně. Na olympijský turnaj vyladit formu. V semifinále proti Poláku Pawłu Nastulovi pro něho zvedli rozhodčí praporky (hantei). Ve finále nastoupil proti vytáhlému Maďarovi Antalu Kovácsovi se snažil dostat soupeře na zem a nasadit mu páčení. Maďar se pokaždé šikovně vysmekl a ke všemu dvakrát neubránil jeho osobní techniku uči-mata a prohrál na dvě juka. Získal stříbrnou olympijskou medaili.

V roce 1993 opět laboroval s pravým kolenem. V roce 1995 si sedmým místem na mistrovství světa v Čibě zajistil účast na olympijských hrách v Atlantě, kde nepostoupil přes druhé kole. Sportovní kariéru ukončil v roce 1998. Věnuje se trenérské práci. Na předměstí Londýna má otevřenou tělocvičnu "Ray Stevens Academy".

Ray Stevens byl levoruký judista, výborný v boji na zemi, kde byla jeho osobní technika nasazovaná páka juji-gatame.