Ramon Carnicer

Ramon Carnicer i Batlle
Narození	24. října 1789 ; Tàrrega
Úmrtí	17. března 1855 (ve věku 65 let) ; Madrid
Povolání	katalánský hudební skladatel a dirigent
Významná díla	Chilská hymna
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ramon Carnicer i Batlle (24. října 1789 Tàrrega – 17. března 1855 Madrid) byl katalánský hudební skladatel a dirigent, autor chilské státní hymny.

Život

Základní hudební vzdělání získal od sbormistra kostela ve svém rodném městě Bonaventury Felii. V sedmi letech zpíval ve sboru katedrály v La Seu d'Urgell a začal studovat hru na varhany a skladbu. V roce 1806 přesídlil do Barcelony a pokračoval ve studiu u sbormistra katedrály Francesca Queralta a varhaníka Carlese Baguera.

V průběhu španělské války za nezávislost (1808–1814) byl nucen uprchnout na Menorcu, kde působil jako varhaník a učil zpěv a hru na klavír v Maó. Po návratu do Barcelony byl pověřen akcionáři Teatro de la Santa Cruz (1815) k cestě do Itálie, kde měl za úkol získat pro divadlo nejlepší zpěváky a hudebníky.

Zlom v jeho skladatelské tvorbě nastal v letech 181–1820. V roce 1818 zkomponoval jednu ze svých nejznámějších prací, předehru k opeře Lazebník sevillský Gioacchina Rossiniho, která zaujala i samotného Rossiniho. Povzbuzen rostoucím úspěchem i dalších prací, se Carnicer rozhodl, že spálí všechnu svou předchozí tvorbu složenou především z náboženských děl, vlasteneckých kostelních písní, tanečních skladeb a skladeb pro vojenskou hudbu) a zahájí novou etapu své kompoziční činnosti. Mezi prvními jeho zralými díly byla opera Adele di Lusignano, která měla premiéru v Teatro de la Santa Cruz de Barcelona 15. května 1819. V roce 1820 vykonal skladatel řídil další cestu do Itálie aby vyhledal pro divadlo Theatre Santa Cruz další zpěváky a hudebníky, ale i partitury oper Rossiniho, Belliniho a Donizettiho. Jeho druhá opera Elena a Constantine uvedená 16. června 1821 byla přijata s velkým úspěchem.

Po konci tzv. liberálního triennia obnovil král Ferdinand VII. absolutistickou formu vlády a Carnicer, známý svými liberálními názory a podporou liberální vlády, byl nucen znovu emigrovat. Nejprve do Paříže a později se usadil v Londýně. Během svého exilu v Londýně byl pověřen, aby složil státní hymnu Chile.

Po návratu do Barcelony v roce 1927 byl královským dekretem deportován do Madridu a byl pověřen řízením divadel Teatro de la Cruz a Teatro del Principe a v roce 1830 jmenován profesorem skladby na nově založené konzervatoře hlavního města. Mezi jeho žáky byli Francisco Asenjo Barbieri a Baltasar Saldoni.

Zemřel 17. března 1855 v Madridu, ve svém domě v ulici Santa Isabel 36.

Jeho bratr Miquel Carnicer i Batlle byl kytarista.

Dílo

Pomník skladatele v Tárreze

Některé opery byly ztraceny a známe je pouze z jiných dokumentů té doby. Autorství některých děl je nejisté.

Opery

Adele di Lusignano: Melodramma semiserio (1819)
Elena e Costantino: Dramma eroico-comico in due atti (1821)
Il dissoluto punito, ossia Don Giovanni Tenorio (1822)
Elena e Malvina (1827)
Cristoforo Colombo (1829)
Eufemio di Messina (1832)
Guglielmo Tell (1834)
Eran due or sono tre, o sea, Gli esposti (1836)
Ismalia o Morte ed amore (1838)
Laura y Don Gonzalo (1841, autorství nejisté)
Ipermestra (1843, libreto Pietro Metastasio, autorství nejisté)
Lucrezia Borgia (patrně pouze spolupráce)
El sacristán de Toledo (patrně pouze spolupráce)

Orchestrální skladby

Gran sinfonía en Re (1839)
Sinfonía oriental
Obertura (sinfonía) předehra k Rossiniho opeře Il barbiere di Siviglia

Komorní hudba

Fantasía en mi bemol mayorpro klarinet
Fantasía original para clarinete con acompañamiento de piano (pro klarinet a klavír, 1849)
Capricho para contrabajo con acompañamiento de piano (pro kontrabas a klavír, 1852)
Melodía fantástica con acompañamiento de piano
Solo de flauta (flétna)
Salmòdia pro varhany
6 Sonates per a instrument de tecla (6 sonát pro klávesový nástroj)

Vokální hudba

El caramba: canción andaluza (zpěv a kytara nebo klavír, ca 1832)
Completas Fratres a 4 v., 4 hlasy, 6 nástrojů a basso continuo
La criada: canción española (cca 1832), zpěv a kytara nebo klavír
El currillo: canción andaluza (cca 1835), zpěv a kytara nebo klavír
La gitanilla (ca 1831), zpěv, kytara a klavír
Himno a los defensores de Gandesa (1838).
Himno patrio de la República de Chile (1828)
Himno patriótico, con motivo de la publicación del Estatuto Real (1834)
Himno patriótico [para el] cumpleaños de la Reina Doña Isabel II (1835)
El julepe: polo (1823, zpěv a kytara)
Misa de Réquiem (1929), pro Marri Josefu Saskou, královnu španělskou
Misa de Réquiem (1842)
Misa solemne (1806)
El músico y el poeta (Los maestros de la Raboso), tonadilla
Odas de Anacreonte (1832)
El poder de las mugeres: canción española con acompañamiento de piano y guitarra (1836)
Psalmodia que contiene todos los tonos (1818)
Tantum Ergo
Tonadilla de la cantinera (1813)
Vigilias con orquesta para las exequias de Fernando VII (1833)

Literatura

Antoni Miralles i Marsà Petita història de Ramon Carnicer Barcelona: Editorial Mediterrània, 2005
Víctor Pagán, Alfonso de Vicente Catálogo de obras de Ramón Carnicer Madrid: Fundación Caja de Madrid, 1997

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Ramon Carnicer na Wikimedia Commons
Volně přístupné partitury děl od Ramona Carnicera v projektu IMSLP
Životopis (katalánsky)
Životopis (španělsky)
Seznam oper

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.