Rak signální

Rak signální obvykle dorůstá délky 6–9 cm, ačkoli jsou zaznamenány i velikosti 16–18 cm.[4] Od původních druhů raků je rozpoznatelný tím, že jako jediný má na klepetech v místě spojení pohyblivé a nepohyblivé části výraznou světlou skvrnu, která může být úplně bílá až světle modrá.[5] Obývá potoky, řeky, rybníky i jezera. Rozmnožuje se na podzim, samice následně klade 200 až 400 vajíček, z nichž se na jaře líhnou mladí jedinci. Ti pohlavně dospívají ve věku 2 až 3 let. Naděje na dožití je okolo 20 let. Přirozenými predátory jsou některé ryby, ptáci a šelmy, například norek americký a psík mývalovitý.[3]

V Evropě jde o invazní druh. Je odolnější vůči organickému znečištění i vůči vysokým teplotám vody v letním období než rak říční.[6] Soužití obou druhů je neúnosné, rak signální vytlačuje raka říčního, neboť je agresivnější a rychleji se množí.[6] Navíc přenáší račí mor, vůči němuž je však imunní.[7] Pokud je populace raka signálního stabilní a dostatečně rozsáhlá, je jeho odstranění velmi obtížné. Proto je důležité zabránit dalšími šíření preventivními opatřeními.[3]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Signal crayfish na anglické Wikipedii.

• Rak bahenní
• Rak kamenáč
• Rak pruhovaný
• Rak říční

• Obrázky, zvuky či videa k tématu rak signální na Wikimedia Commons
• Rak signální na BioLib.cz