Radvanická vrchovina

Radvanická vrchovina je geomorfologický okrsek Žacléřské vrchoviny. Jejím nejvyšším vrcholem je Turov (603 m n. m.), který sám o sobě je samostatným specifickým geomorfologickým celkem.

Radvanická vrchovina
Snižující se Radvanická vrchovina (uprostřed), pohled na východ ze sedla mezi Turovem a Pustinami. Vlevo Stárkovské kuesty, na obzoru vpravo Maternický hřbet Jestřebích hor

Nejvyšší bod603 m n. m. (Turov)

Nadřazená jednotkaŽacléřská vrchovina (Broumovská vrchovina)
Sousední
jednotky
Jestřebí hory, Polická vrchovina (Polická stupňovina a Polická pánev)
Podřazené
jednotky
Turov

SvětadílEvropa
StátČesko Česko
Polsko Polsko
PovodíLabe
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Radvanická vrchovina se táhne severovýchodním směrem mezi Jestřebími horami a Polickou vrchovinou od Chvalče až po údolí Metuje v Žabokrkách (část Hronova). V podstatě vyplňuje prostor mezi těmito geomorfologickými jednotkami. Ve své severozápadní části nepůsobí nijak výrazně, protože směrem od státní hranice s Polskem ji ohraničuje na severovýchodě masiv Závory (Janovické kuesty) a na jihozápadě Žaltmanský hřbet Jestřebích hor, obojí převyšující 700 m n. m., zatím co Radvanická vrchovina zde dosahuje u Chvalče něco málo přes 550 m n. m. a mírně přesahuje na území Polska.

Jihovýchodním směrem za údolím Jívky je výraznějším hřbetem Pánova hora (539 m n. m.), na kterou navazuje absolutně nejvýraznější dominanta vrchoviny i celé krajiny za údolím Bysterského potoka, t.j. Turov (603 m n. m.), nazývaný též Blaník Jiráskova kraje.

Kromě výše uvedených údolí potoka Jívka a Bysterského potoka přetíná v její jihovýchodní části vrchovinu dále šikmo potok Rokytník a především Dřevíč. Od Turova na jihovýchod se vrchovina snižuje (vrch Na Kopci 482 m n. m. mezi údolím Rokytníka a Dřevíče). Dále mezi údolími Dřevíče a Metuje se vypíná poslední výrazný vrch Radvanické vrchoviny Homole (472 m n. m.)

V této části na jihovýchod od Turova však vrchovinu převyšují ze severu Stárkovské kuesty Polické stupňoviny a z jihu Maternický hřbet Jestřebích hor. Severněji je však Turov v dané oblasti nejvyšší; převyšuje jej totiž až masiv Švédského vrchu (660 m n. m.) v Jestřebích horách dále na severozápad, nacházející se naproti Pánově hoře (539 m n. m.) v Radvanické vrchovině.

Turistické trasy

Z pohledu pěší turistiky je významný pouze Turov, na který vede zelená a modrá značka, k nimž je možné se dostat nejlépe z Hronova po červené přes Jírovu horu nebo po zelené a modré přes Maternici podle potoka Materník údolím na rozhraní Žaltmanského a Maternického hřbetu Jestřebích hor. Doporučený okruh z Hronova s využitím mapy.cz je https://mapy.cz/s/2oLPl nebo https://mapy.cz/s/2oLQC.

Pokud jde o cyklostezky, za zmínku stojí č. 4093 na hranici mezi Jestřebími horami a Radvanickou vrchovinou údolím potoka Jívka přes Radvanice do Chvalče. Území samozřejmě protínají i některé další cesty např. ze Stárkova č. 4304 (navazuje na 4093) nebo 4020 už z Hronova, poté pod Turovem (možno vyjet na Turov, vede na něj asfaltovaná silnice), dále údolím Bysterského potoka do Stárkova a údolím potoka Dřevíč do Jívky.

Vrcholy

Aktuální název Německý název Nadmořská výška
Turov 602
Węglarz Ackerberg 567
Malý Turov 560
Pánova hora 539
Na Kopci 483
Homole 472

Fotogalerie

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.