Radko Kejzlar

Roku 1953 ukončil studia angličtiny a švédštiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Pak do roku 1970 pracoval v Kabinetu pro moderní filologii při Československé akademii věd a současně přednášel severské literatury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Roku 1980 se stal profesorem novějších severských literatur na Mnichovské univerzitě. V době normalizace propůjčil své jméno Josefu Vohryzkovi pro některé překlady ze švédštiny.[2]

Ve svých překladech z dánštiny, norštiny a švédštiny se zaměřoval především na moderní literaturu. Napsal dvousvazkové Dějiny norské literatury, monografii o Henrikovi Ibsenovi a Ludvigovi Holbergovi a byl spoluautorem Slovníku spisovatelů. Dánsko-Finsko-Norsko-Švédsko-Island-Nizozemí-Belgie a Švédsko-českého slovníku. Je rovněž autorem vzpomínkové trilogie psané formou humoristického románu.[2]

• Henrik Ibsen: (1956), vydáno k padesátému výročí Ibsenovy smrti.
• Bibliografie českých překladů z dánštiny, islandštiny, norštiny a švédštiny za léta 1932–1958 (1958).
• Ludvig Holberg a dánské divadlo (1960).
• Švédsko-český slovník (1966), společně s Květou Koževníkovou a Miroslavem Frydrichem.
• Slovník spisovatelů. Dánsko-Finsko-Norsko-Švédsko-Island-Nizozemí-Belgie (1967), člen autorského kolektivu.
• Dějiny norské literatury 1, 1814–1914 (1967).
• Dějiny norské literatury 2, 1914–1970 (1972).
• Údivice se směje (1992), první část vzpomínkové trilogie z východočeského pohraničí, která s humorem vypráví drobné příběhy party kluků, malých řemeslníků, místních politiků atp.
• Údivice se směje a pláče (1992), druhá část trilogie odehrávající se za války.
• Údivice se zase směje (1992), závěrečná část trilogie odehrávající se koncem války a v prvních dnech míru.
• Český Quisling a jiné příběhy, aneb, Socimodo (1995), povídky o zradě za fašistické či komunistické éry v českém i ruském prostředí.