Rabínský seminář

První rabínské semináře vznikly roku 1829 v Padově a Metách, v roce 1859 se však přestěhovaly do Paříže (Séminaire israélite de France).

V roce 1854 byl založen Židovský teologický seminář ve slezské Vratislavi. Semináře vycházely z haskaly, židovské formy osvícení, kterou v souvislosti s požadavkem na emancipaci a zrovnoprávněním v Berlíně založil filozof Moses Mendelssohn. To však bylo možné pouze s otevřením se společnosti a kulturám, v nichž Židé žili, a vědě. Zejména rabíni s příslušným sekulárním vzděláním měli rozvíjet myšlenky osvícenství v židovské populaci a také vyvrácet antisemitská obvinění.

V roce 1956 založili přednášející z Univerzity pro judaismus v Berlíně Leo Baeck College v Londýně. V roce 2002 byl v Amsterodamu založen Levissonův institut.

Zatímco většina nejstarších rabínských seminářů, s výjimkou budapešťského, se stala obětí holokaustu nebo komunistických diktatur, po válce vznikla řada nových seminářů, zejména v Evropě a Severní Americe. 12. listopadu 2000byla v Postupimi otevřena škola Abrahama Geigera, která byla prvním rabínským seminářem v kontinentální Evropě po holokaustu. [1] V roce 2009 byl založen rabínský seminář v Berlíně.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rabbinerseminar na německé Wikipedii.

• Matthias Morgenstern: Rabbinerseminar. In: Dan Diner (Hrsg.): Enzyklopädie jüdischer Geschichte und Kultur (EJGK). Band 5: Pr–Sy. Metzler, Stuttgart/Weimar 2014, ISBN 978-3-476-02505-0, S. 79–83.

• Ješiva