Rédl

Československo v roce 1992: teprve nedávno padl komunistický režim a sovětská okupační armáda se ve spěchu po železnici stahuje zpět do východní Evropy. Vagony odjíždějící ze země jsou napěchovány zbraněmi, náhradními díly, municí a dalšími cennými věcmi. Dva mladí studenti, testující nový železniční sledovací systém, zjišťují, že některé sovětské vagony se cestou na východ v evidenci nepochopitelně ztrácejí. Oba muži se rozhodnou přijít problému na kloub. O několik dní později je jeden z nich nalezen mrtvý a druhý je pravděpodobně na útěku. Nadpraporčík Roman Rédl se s týmem vyšetřovatelů snaží přijít na to, co bylo důvodem k vraždě a kam až sahají nitky zločinu, který možná překračuje hranice Československa až někam daleko na východ.

• Prokurátor
• Komu se dá věřit?
• Ivana
• Děs

• Stanislav Dvořák, Novinky.cz 80 %[6]
• Mirka Spáčilová, Mladá fronta DNES / iDNES.cz 55 %[7][8]
• Eva Vejdělková, Právo: Díky Hřebejkově režii vyzněl Rédl působivě a mimořádně – jak tématem, tak ztvárněním, přesto zanechal dojem díla ne úplně dotaženého k plně konzistentní formě. Šifrova zápletka sama o sobě nabízí něco mezi detektivkou a gangsterkou; děj si leckde pomáhá scenáristickými náhodami a občasné dějové mezery Hřebejk zdařile překlenuje, což ale nestačí. Po sarkasticky hořkém zakončení se vnucuje otázka, zda by tematizovaná 90. léta a prorůstání organizovaného zločinu s bývalými i těmi novými bezpečnostními strukturami nestálo za serióznější pokus o rekonstrukci Lorenzova případu. Pochybnosti zapřičiňuje dojem, že thriller nerozehrál pořádně ani jedno z obou témat a také (obě tato témata) spojující ne zcela přesvědčivá konstrukce. Tím slabým místem je samotný hlavní hrdina, ex-výsadkář a vojenský prokurátor, který zahodil všechny profesionální zkušenosti a instikty a rozjel soukromé pátrání na vlastní pěst. Absentující podrobnější psychologie prokurátora Rédla pak vede i k tomu, že jeho skrývaná homosexualita i tajemství z minulosti vyzní křečovitě a jako účelový způsob, jak drama finalizovat. (celý text viz[3])
• Jarmila Křenková, A2larm: Rédl přesvědčivě zvýznamňuje, že jednoznačné pravdy jsou podezřelé a náhlé dějinné zlomy neexistují. Kromě toho ukazuje, že česká kriminálka nebo thriller nemusí být jen nikam nevedoucí pachtění za zahraničními vzory. (celý text on-line na[9])