Ráchelin hrob

Ráchelin hrob (hebrejsky קבר רחל‎, Kever Rachel, arabsky قبة راحل‎, Qubbat Ráchil) je považován za svaté místo, uctívané křesťany, Židy i muslimy. Nachází se v prostoru někdejšího hřbitova při severním vjezdu do města Betlém na Západním břehu Jordánu.[1]

Ilustrace z roku 1880

Historie
Brána k Ráchelině hrobu při betonové zdi check pointu
Historický stav, skica z roku 1610

Podle tradic ze 4. století je místo hrobem biblické Ráchel.[2] Jde o třetí nejsvětější místo judaismu a symbol návratu židovského lidu do jeho starověké domoviny.[3] Jedna z teorií o umístění Ráchelina hrobu se opírá o biblické texty, situuje hrob severovýchodně od Jeruzaléma do  blízkosti biblického Rama a dnešní vesnice ar-Ram.

Židé roku 1845 nad hrobem vybudovali šestibokou kamennou stavbu s kupolí, autorem projektu byl Moses Montefiori. Stavba slouží k modlitbám jako synagóga, také pro židovské svatby. Silueta stavby se stala symbolickou a její miniatura se na hřbitovech v Izraeli užívá jako nástavec na hrob. Hrobka je od mamlúckého období součástí území dvou hřbitovů, křesťanského a muslimského.

Současnost

Před stavbou je vstupní brána, která byla roku 2005 přehrazená dvojí betonovou zdí izraelsko-palestinského check pointu, střeženého vojáky. Přístup pro skupiny cizinců není možný. Vstup pro pěší jednotlivce je omezený, u cizinců často závisí na momentální politické situaci. Izraelské ženy považují Ráchel za patronku těhotných a matek dětí, a proto hrob navštěvují jako poutní místo.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rachel's Tomb na anglické Wikipedii.

  1. JACOBS, Daniel; EBER, Shirley; SILVANI, Francesca. Israel and the Palestinian territories. [s.l.]: Rough Guides, 1998. Dostupné online. ISBN 1858282489. S. 395. (anglicky)
  2. PRINGLE, Denys. The Churches of the Crusader Kingdom of Jerusalem: L-Z. Cambridge: Cambridge University Press, 1998. Dostupné online. ISBN 0521390370. S. 176. (anglicky)
  3. Thousands at burial of Rabbi Menahem Porush [online]. The Jerusalem Post, 2010-02-23 [cit. 2010-03-04]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.