Quirinus z Tegernsee

Podle jedné legendy Quirinus jako sedmiletý chlapec se svou matkou Severou uprchl před pronásledováním křesťanů v římské provinii. Později byl zatčen a v roce 269 sťat v Římě za císaře Claudia II. Gothica (vládl v letech 268–270). Jeho tělo tam bylo vhozeno do řeky Tibery a později nalezeno na Tiberském ostrově.

Podle jiné legendy byl Quirinus synem římského císaře Filipa Araba a odmítl obětovat bohům.[1]

Skutky mučedníků vyprávějí o římském mučedníkovi jménem Quirinus nebo Cyrinus, který byl pohřben v Římě v Pontiových katakombách. Soupisy jmen tam pohřbených křesťanů však jeho jméno neobsahují.

Teprve v době karolínské renesance za vlády císaře Pipina Krátkého vznikla legenda, která Quirinův život spojila s bavorským klášterem benediktinů Tegernsee. Tam jeho bavorští zakladatelé Adalbert a Ottocar v roce 746 přenesli Quirinovy relikvie, získané darem od papeže Zachariáše. Nově vystavěný klášterní kostel pak byl QWurinovi zasvěcen a pro něj napsán a vymalován žaltář, v němž je světec oslaven.

Střediskem úcty byl od raného středověku klášterní kostel sv. Quirina benediktinů v Tegernsee, s ostatky v sarkofágu. Až do zrušení kláštera (1802) byl poutním místem, stejně jako kaple u legendární studánky s pramenem uzdravující vody. Další kostely tohoto zasvěcení jsou v Německu, Rakousku, také v Chorvatsku (Sisak).

Quirinus bývá vyobrazen jako rytíř ve zbroji s královskými insigniemi, s mečem a s palmou mučedníka. Je spolupatronem benediktinů, zejména v Bavorsku, [1] ale také cisterciáků. V českých kostelech mívá oltář, například v klášterním kostele ve Zlaté Koruně.[2]