Puszta

Maďarská Puszta je travnatý biom v rámci Velké dunajské nížiny. Je to exkláva euroasijské stepi a leží hlavně kolem řeky Tisy ve východní části Maďarska. Zasahuje ovšem i na území rakouského Burgenlandu.

Pastevci v Pusztě
Trosky gotického chrámu Somogyvámos v maďarské pusztě u Somogyvámose

Charakteristika

Pokrývá celkovou plochu asi 50 000 kilometrů čtverečních. Typické jsou pláně bez stromů, slaná jezera, rozptýlené písečné duny, lužní lesy a sladkovodní bažiny podél záplavových území řek. Oblast je silně spjata s maďarskou kulturou, byla zde vyšlechtěna tradiční maďarská plemena domácích zvířat, včetně maďarského stepního skotu, prasete mangalica, koňského plemene nónius či rohatých ovcí racka. Puszta je spjata také s tradicí csikósů, čili pastevců jezdících na koních, především druhu nónius. Žije zde na tři sta druhů ptáků. Původ slova puszta je dobře cítit i v češtině, pojem lze přeložit jako "pustá, holá či opuštěná zem". Puszta byla původně mnohem větší a pokrývala značnou část dunajské nížiny, ale její povrch byl drasticky omezen rozsáhlými odvodňovacími a zavlažovacími pracemi v průběhu 19. století. Ve 20. století dokonce vznikly obavy o zachování zbytků puszty, proto byl v roce 1972 založen Národní park Hortobágy.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Puszta na anglické Wikipedii.

    Externí odkazy
    This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.