Pustoryl věncový

Pustoryl věncový (Philadelphus coronarius) je opadavý keř z čeledi hortenziovité (Hydrangeaceae), pocházející pravděpodobně z jižní a jihovýchodní Evropy a Kavkazu. Vyznačuje se bílými, silně vonnými květy v hroznovitých květenstvích. Pěstuje se v celé řadě různých zahradních kultivarů jako okrasný keř. Vžité české lidové označení (botanicky zcela zavádějící) je jasmín.

Pustoryl věncový
Pustoryl věncový (Philadelphus coronarius)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řáddřínotvaré (Cornales)
Čeleďhortenziovité (Hydrangeaceae)
Rodpustoryl (Philadelphus)
Binomické jméno
Philadelphus coronarius
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kresba pustorylu věncového ze začátku 19. století

Popis

Pustoryl věncový je opadavý keř dorůstající výšky 2 až 4 metry. Větve jsou vzpřímené, široce vystoupavé. Letorosty jsou žlutavě hnědé, lysé nebo roztroušeně chlupaté, starší větve jsou tmavě hnědé s papírovitě se odlupující borkou. Listy jsou vejčité až široce vejčité, 4 až 10 cm dlouhé, 2 až 4,5 cm široké, na bázi široce klínovité, na vrcholu dlouze zašpičatělé. Na okraji jsou zubaté se 6 až 11 zuby na každé straně, v dolní třetině čepele téměř celokrajné. Žilnatina je od báze trojžilná. Na líci jsou lysé, na rubu chlupaté pouze na hlavních žilkách a s chomáčky chlupů v paždí žilek.

Květy jsou nažloutle bílé, silně vonné, 2,5 až 3,5 cm široké, uspořádané po 5 až 9 v hroznech. Stopky květů jsou lysé nebo pýřité. Kalich je lysý. Korunní lístky jsou na vrcholu zaokrouhlené. Češule je lysá, pouze s nemnohými chlupy na bázi. Tyčinek je asi 25. Kvete v červnu až červenci. Tobolky jsou kuželovité, 6 až 8 mm dlouhé, s vytrvalým kalichem.[1][2]

Výskyt

Druh je původní pravděpodobně v jižní Evropě a na Kavkaze. Vymezení oblasti původu není vzhledem k dlouhé historii pěstování známo. Jako pravděpodobná oblast původu je obvykle uváděna oblast od Itálie přes Balkánský poloostrov po Kavkaz. Již v 16. století jej Carolus Clusius uvádí v oblasti Španělska, Maďarska a Rakouska s dovětkem, že divoké populace nejsou známy.[2][3][1] Vlivem hojného pěstování se rozšířil i do jiných oblastí. Vyskytuje se zplaněle i v České republice, kde roste zejména v křovinách na narušených místech, v lesících a lesních lemech.[1]

Názvy a synonyma

V České republice je pustoryl věncový nejčastěji označován triviálním názvem český či nepravý jasmín nebo prostě jasmín. Druhové jméno coronarius (věncový) znamená používaný ve věncích.[4]

Česká synonyma a používané názvy:

  • jasmín
  • pustoryl vonný
  • český jasmín
  • nepravý jasmín
  • planý jasmín
  • bez
  • kvítko sedmero bratří[5][6]

Kultivary

Kultivary pustorylu věncového jsou velmi různorodé. Nalezneme mezi nimi formy nízkého vzrůstu ('Duplex', 'Duplex Aurea', 'Dianthiflorus'), s bíle lemovanými listy ('Variegatus'), zlatolisté ('Aureus', 'Duplex Aurea', 'Lunex Aurea'), s jednoduchými květy ('Natchez', 'Zeyheri' aj.), plnokvěté ('Duplex', 'Deutziiflorus', 'Primuliflorus'), poloplnokvěté ('Dianthiflorus') nebo dokonce zcela nekvetoucí ('Cochleatus').[2][7]

Z českých botanických zahrad a arboret jsou uváděny tyto kultivary:

  • Philadelphus coronarius 'Aureus' (před r. 1901, často uváděn jako P. caucasicus 'Aureus')
  • Philadelphus coronarius 'Dianthiflorus' (1893)
  • Philadelphus coronarius 'Duplex' (před 1770)
  • Philadelphus coronarius 'Lunex Aurea' (?)
  • Philadelphus coronarius 'Justinka' (?)
  • Philadelphus coronarius 'Natchez' (?)
  • Philadelphus coronarius 'Variegatus' (před 1770)
  • Philadelphus coronarius 'Zeyheri' (1820)[8][7]

Taxonomie

Pustoryl věncový je typový druh rodu pustoryl a Carl Linné jej popsal již v roce 1753. Druh je po morfologické stránce velmi různorodý a některé pěstované formy jsou od základní formy již velmi vzdálené. Kavkazská populace je někdy uváděna jako samostatný druh, Philadelphus caucasicus.[2]

Význam

Pustoryl věncový je pěstován již několik staletí jako okrasný keř. Je běžně vysazován i v České republice. Keře lze použít jako efektní solitéry, ale nejvíce jsou používány ve skupinách a nebo ve volně tvarovaných živých plotech. Pro intenzivní vůni květů se nedoporučuje je vysazovat v blízkosti často otevíraných oken.[9]

Pěstování

V ČR je pěstován od 18. století.[6] Preferuje slunné polohy, v polostínu málo kvete a má řídké olistění. Vyžaduje hluboké, humózní, přiměřeně vlhké, vápenité půdy, ale snese i lehké, kamenité, chudé a mírně kyselé půdy. Zmlazování hlubokým řezem je vhodné,[10] slabší řez je vhodný spíše po odkvětu. V ČR je druh plně mrazuvzdorný.

Odkazy

Reference

  1. SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 3. Praha: Academia, 1992. ISBN 80-200-1090-4. (česky)
  2. HU, Shiu-ying. A Monograph of the Genus Philadelphus. Journal of the Arnold Arboretum. Jan. 1955, čís. 36. Dostupné online.
  3. The Plant List [online]. Dostupné online. (anglicky)
  4. HARRISON, Lorraine. RHS Latin for gardeners. United Kingdom: Mitchell Beazley, 2012. ISBN 9781845337315. S. 224. (anglicky)
  5. pustoryl věncový [online]. [cit. 2015-04-13]. Dostupné online.
  6. PHILADELPHUS CORONARIUS L . – pustoryl věncový / pajazmín vencový [online]. [cit. 2015-04-13]. Dostupné online.
  7. HIEKE, Karel. Lexikon okrasných dřevin. Praha: Helma, 1994. (česky)
  8. Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online. (česky)
  9. HIEKE, Karel; PINC, Miroslav. Praktická dendrologie, díl 2.,. 1.. vyd. [s.l.]: nakladatelství SZN, 1978. 000128363.
  10. Philadelphus coronarius [online]. [cit. 2015-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-13.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.