Veisenštejn
Veisenštejn (též zvaný Pustý zámek) je zřícenina slezského hradu severozápadně od Vrbna pod Pradědem v nadmořské výšce 700 metrů. Dnes je z něj zřícenina. Od roku 1976 je chráněn jako kulturní památka.[1]
Veisenštejn | |
---|---|
Základní informace | |
Sloh | gotický |
Výstavba | přelom 13. a 14. století |
Zánik | 15. století |
Poloha | |
Adresa | severně od Bílého Potoka, Vrbno pod Pradědem, Česko |
Souřadnice | 50°8′29,6″ s. š., 17°19′7,83″ v. d. |
Veisenštejn | |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 33026/8-2474 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Hrad vznikl pravděpodobně na přelomu 13. a 14. století. Dle archeologických nálezů hrad zanikl v 15. století. Veisenštejn tvoří spolu s nedalekým hradem Rabenštejnem dvojhrad. Zakladatelem dvojhradu byl zeměpán: český král anebo opavský kníže. Hrad je připomínán jen jednou v listinách z doby kolem let 1320 až 1330, když jeho purkrabí Ulman z Linavy oloupil a povraždil lidi vratislavského (nebo olomouckého) biskupa, a poté co zabral velkou kořist, se vrátil na hrad Veisenštejn. Hrad byl používán i dále, o čemž svědčí nálezy několika kousků rozbité keramiky, jejíž vznik je zařazován do 14. a 15. století. Hrad měl strážit cestu vedoucí z Moravy do Slezska podél Bílého potoka a rudné doly v okolí či sloužit jako celnice. V dubnu 1918 byl na hradě nalezen poklad: stříbro, zlato, opasek se sponou (řetěz), stříbrná mince (rok 1623) a medailon.[2]
Popis Veisenštejna
Hlavní budova stála na severním skalním bloku, který má nahoře rovnou plošinu 17 × 17,5 metru. Severní strana umístěná proti svahu má silnou, kolem 3,5 metru tlustou zeď. Nádvorní zeď budovy je slabší a má tloušťku téměř 2 metry. Je prolomena portálem. Zdá se, že se stavba skládala z centrálního stavení o dvou nebo třech malých místnostech v suterénu. Obydlí správce bylo v patře. Jádro hradu tvořil ještě dvůr obehnaný hradbou a snad i nějaké dřevěné přístavby provozního účelu. Druhý (jižní) skalní blok je bez stop po stavbě, mohl nést dřevěné nebo hrázděné stavby. Mezi skalními bloky vytyčila silná kamenná zeď dvůr. Snad šlo o odpočívadlo kupeckých karavan. Jádro hradu bylo přístupné přes převis a úzkou sklání průrvu a následně most přes zčásti uměle vysekaný 5 metrů široký příkop. Tento příkop byl zřejmě ze severu uzavřen zdí.[3]
Popis Rabenštejna
Druhý z hradů je umístěn asi 300 metrů daleko od Veisenštejna nahoru po svahu. Leží kousek pod tzv. Solnou cestou. Tento hrad je postaven na dvou skaliscích. Zadní skalisko nenese žádné stopy zdí. V minulosti zde prý bývaly vidět přízemní základy a stopy malty. Zřejmě zde stávala podezděná dřevěná nebo hrázděná v půdorysu podlouhlá budova. Na předním skalisku stála věž, z níž se zachovaly ruiny zděné na maltu. Věž byla hranolová o stranách něco přes 6 × 8,75 metru. Zdi byly silné 2,5 až 3,7 metru. V suterénu byla místnost o straně 2,5 metru se vstupem. Mezi skalisky byl zdí opevněný dvůr.[4]
Reference
- Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-06-20]. Identifikátor záznamu 144646 : Hrad Pustý hrad, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
- VOJKOVSKÝ, Rostislav. Vajsenštejn – Rabenštejn. 1.. vyd. Hukvaldy – Dobrá: Miroslav Bitter – Putujme, 2013. 19 s. ISBN 978-80-87712-98-6.
- Vojkovský, s. 2–4, 10
- Vojkovský, s. 13-15, obálka
Literatura
- KOUŘIL, Pavel; PRIX, Dalibor; WIHODA, Martin. Hrady českého Slezska. Brno: Archeologický ústav AV ČR, 2000. 645 s. ISBN 80-86023-22-2.
- PLAČEK, Miroslav. Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 1996. 439 s. ISBN 80-85983-08-7.