Puch 500

V roce 1954 bylo rozhodnuto, že Steyr-Puch bude po válce pokračovat ve výrobě automobilů. Vzhledem k vysokým nákladům spojeným s vývojem zcela nového vozu byla uzavřena dohoda s firmou Fiat na získání a přizpůsobení Fiatu 500, jehož hlavním konstruktérem byl Dante Giacosa. Z karoserie se pouze kryt motoru a později střecha vyráběla ve vlastním závodu v Rakousku.

Na druhou stranu, motor i převodovku vyráběl Steyr-Puch. Použitý motor byl odlišný od toho v originálním Fiatu. Šlo dvouválcový motor typu boxer o výkonu 12 kW, který prokázal mnohem hladší chod než řadový dvouválec používaný společností Fiat. Odlišný motor přinesl rakouské verzi automobilu dobré jízdní vlastnosti, zejména v horském terénu. Fiat proto experimentovali s montáží tohoto motoru do svého auta, ale Italové nakonec zůstali u původního, konstrukčně a výrobně jednoduššího motoru.

První Steyr-Puch 500 Modell Fiat se začal vyrábět v roce 1957 a prodával se dobře. Zpočátku byl nabízen jen se stahovatelnou (textilní?) střechou a očekávalo se, že hlavními kupující budou dosavadní motocyklisté, říkalo se mu Puchwagen nebo Pucherl.

Puch 700 C kombi

1964 Steyr-Puch 650 TR na DAMC 05 festivalu veteránů, Nürburgring

První modifikace se objevily v roce 1959. Model Steyr-Puch 500 D již měl pevnou kovovou střechu, kterou dodával Fiat (označení D vzniklo ze slova Dach, tj. střecha v němčině. Luxusnější model 500 DL byl pak vybaven silnějším motorem o výkonu 20 koní resp. 15 kW.

V roce 1961 začala výroba dvou verzí kombi: model 700 C (C jako Combi) and 700 E (E jako Economy), oba měly motor o objemu 643 cm³, ale s různým výkonem. V roce 1962 byl i sedan vybaven větším a silnějším motorem, tato verze byla označováno jako model 650 T (T jako Thondorf, což je název lokality výrobního závodu ve Štýrském Hradci).

O několik let později byl výkon tohoto motoru dále zvýšen, takže vznikly modely 650 TR and 650 TR II (R jako Rallye). Tyto modely byly nejprve určeny pro policii, ale později se prodávaly i běžným zákazníkům. Tento model také prošel homologací pro rallye takže se velmi úspěšně účastnil motoristických soutěží, kde konkuroval závodním verzím vozů Abarth, které vznikly na základě originálního Fiatu.

V roce 1966 polský jezdec Sobiesław Zasada vyhrál Mistrovství Evropy v rallye s vozem Steyr-Puch 650 TR II, který se tak stal nejmenším automobilem, který kdy dosáhl takového vítězství. Gerard van Lennep vyhrál v letech 1966 a 1967 šampionát v Nizozemí (v kategorii do 700 cm³) se žlutým 650 TR. Soutěžil i na evropském šampionátu, kde vyhrál závod v Bělehradě.

Karosérie a celkový design zůstal víceméně stejný až do roku 1967, kdy Steyr-Puch převzal upravenou konstrukci, ve Fiatu zavedenou již v roce 1965. Nejvýznamnější změnou bylo nahrazení předtím pro Fiat charakteristických zavěšených dveří konvenčními. Do označení nového modelu bylo přidáno slovo Europa. V roce 1969, když již poptávka po voze klesala, bylo rozhodnuto kompletně převzít provedení originálního Fiatu, kromě motoru, který byl i nadále rakouský. Tento model byl označen 500 S (Sport). V roce 1973 převzaly v Rakousku do výroby takřka beze změny model Fiat 126, pouze byl opět vybaven vlastním rakouským, nikoli italským, motorem. Výroba byla ukončena v roce 1975.

Celkově se rakouská verze Fiatu 500 prodávala dobře, kolem 60 000 kusů. Přes silně omezující podmínky v licenci Fiat ohledně exportu takto vyrobených vozů, se nezanedbatelné část vyvezla, především do Německa, Maďarska a také do Finska, kde působil aktivní importér Sisu Auto.

• 
  Puch 500, Riga Motor Museum
• 
  Puch 500
• 
  Detail loga
• 
  Puch 500 se staženou střechou
• 
  Steyr-Puch 500 D na srazu v Poděbradech
• 
  Steyr-Puch 500 D na srazu v Poděbradech
• 
  Puch 500 S Gulf-Spezial