Prokop Sedlák

Pocházel z rodiny soukeníka, narodil se jako pátý z celkem devíti dětí.[3] Původně nastoupil do státních služeb, zúčastnil se rakousko-italské války a roku 1861 státní služby opustil.[4] V roce 1861 dostudoval obchodní vědy a národního hospodářství a nastoupil jako učitel na Skřivanově obchodní škole v Praze, kde působil v letech 1862–1865. Od roku 1872 začal podnikat. V Praze založil firmu Komárek a Sedlák (podle jiného zdroje název firmy zněl P. & V. Sedlák[4]) na obchod s cukrem a technickými potřebami. Od roku 1877 byl jednatelem Sboru pro zřízení a vydržování Českoslovanské akademie. Své podnikatelské aktivity zaměřoval i do zahraničí. V roce 1879 založil se svým synovcem Karlem Baxantem komisionářský obchod v ruském Kyjevě (firma Sedlák a Baxant), roku 1881 přibyla další pobočka v Rostově na Donu a roku 1885 otevřel přádelnu a tkalcovnu konopí v ruském městě Klincy (firma Baxant & Co.[4]). V roce 1884 se stal členem pražské obchodní a živnostenské komory (byl i jejím prozatímním předsedou[4]) a zasedal jako náhradník v státní železniční radě ve Vídni.[5][3][6] Zasedal rovněž ve správních radách významných českých podniků jako Živnostenská banka, Pojišťovna Slavie, Podolská cementárna nebo První občanská záložna. Působil jako první jednatel kuratoria Českoslovanské obchodní akademie v Praze.[4]

Koncem 80. let 19. století se zapojil i do zemské politiky. V doplňovacích volbách v září 1887 byl zvolen v kurii obchodních a živnostenských komor (volební obvod Praha) do Českého zemského sněmu.[7][8] Mandát zde obhájil ve volbách v roce 1889.[9] Politicky patřil k staročeské straně.[10] Rezignace na mandát byla oznámena na schůzi sněmu v prosinci 1893.[11]

Jeho manželkou byla Aloisie Prokopová-Hoffmannová. Měli šest dětí. Dcera Zdenka se roku 1916 provdala za národohospodáře Viléma Pospíšila, který byl spolupracovníkem Aloise Rašína.[3] Zemřel v lednu 1920[4] a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.