Prohoř
Prohoř (německy Prohor) je malá vesnice, část obce Štědrá v okrese Karlovy Vary. Nachází se asi 2,5 km na jih od Štědré. V roce 2011 zde trvale žilo 47 obyvatel.[2]
| Prohoř | |
|---|---|
 Kaplička | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Štědrá |
| Okres | Karlovy Vary |
| Kraj | Karlovarský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Zeměpisné souřadnice | 50°2′10″ s. š., 13°6′16″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 47 (2011)[1] |
| Katastrální území | Prohoř (6,73 km²) |
| PSČ | 364 52 |
| Počet domů | 29 (2011)[1] |
  Prohoř | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 133132 |
| Kód k. ú. | 733130 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Prohoř je také název katastrálního území o rozloze 6,73 km².[3]
Historie
Ve čtrnáctém století bývala vesnice rozdělená na dva díly. První patřil ke Štědrému hrádku, ale druhý okolo roku vlastnil Jetřich a po něm jeho stejnojmenný syn, kteří snad byli předky Martických z Rabštejna.[4] Podle jiných zdrojů však právě Jetřichova část patřila ke Štědrému hrádku.[5] Jistým předkem Martických byl až Bedřich z Prohoře připomínaný v roce 1360. Jeho nástupcem byl Vilém, který zemřel okolo roku 1380 a jeho příbuzní panství prodali. Roku 1388 byl jeho majitelem Heřman z Prohoře na Brložci. Vesnice nebo její část později patřila Hynkovi Rabštejnskému a jeho synům Hynkovi a Rackovi, kteří se psali také z Prohoře. Část získali také Caltové z Kamenné Hory. Janu Caltovi panství patřilo ještě roku 1456, ale později připadlo pánům z Gutštejna, kteří je připojili k Prohořskému hrádku.[4] Od roku 1578 Prohoř i s Prohořským hrádkem přičlenili Hasištejnští z Lobkovic natrvalo ke Žluticím.[5]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 243 obyvatel (z toho 125 mužů), z nichž bylo 240 Němců a tři cizinci. Až na jednoho příslušníka nezjišťovaných církví se ostatní hlásili k římskokatolické církvi.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 225 obyvatel: dva Čechoslováky a 223 Němců. Všichni byli římskými katolíky.[7]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 219 | 219 | 216 | 199 | 242 | 243 | 225 | 143 | 160 | 118 | 80 | 85 | 58 | 47 |
| Domy | 39 | 41 | 44 | 43 | 44 | 45 | 50 | 38 | 33 | 28 | 26 | 24 | 28 | 29 |
Pamětihodnosti
- tvrziště Prohořský hrádek
Reference
- Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 276.
- Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-16.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Loketsko a Plzeňsko. Svazek XIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 250 s. Kapitola Tvrze na Žluticku, s. 214.
- Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Hrádek prohořský – tvrz, s. 97.
- Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 261.
- Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 407.
- Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-02]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Prohoř na Wikimedia Commons
- Katastrální mapa katastru Prohoř na webu ČÚZK
