Program Vostok

Program Vostok (rusky Восто́к; "východ") byl sovětský vesmírný program letů jednomístných kosmických lodí Vostok po oběžné dráze Země. Byl zaměřen na ověřování letových zařízení, prověřování spojení, na lékařský výzkum při postupném prodlužovaní kosmického letu v stavu beztíže. Všech 6 lodí typu Vostok startovalo z kosmodromu Bajkonur. Program byl vytvořen pro lety jednoho kosmonauta na maximálně 10 letových dní.[1] Byl proveden i skupinový let lodí Vostok 3 a Vostok 4, a poté Vostok 5 s lodí Vostok 6. Základní konstrukce lodi Vostok byla prakticky shodná se sovětskými špionážními satelity Zenit 2, jejichž vývoj probíhal souběžně.

Kosmická loď Vostok

Kosmická loď Vostok
Popis
Výrobce:S. P. Koroljov
Země původu:Sovětský svaz Sovětský svaz
Úloha:Ověření možnosti pilotovaného letu
Posádka: 1 kosmonaut
Rozměry
Délka:4,40 m
Průměr:2,43 m (max.)
Obyvatelný prostor:2,8 m3
Hmotnosti (varianta TMA)
Celková:4700–5500 kg
Návratového modulu:2460 kg
Přístrojového modulu:2270 kg
Raketové motory
Hlavní brzdící (N2O4/Amin) x 115 827 kN
Výkony
Výdrž samostatného letu:10 dní
Výška pracovní dráhy:250 km
Manévrovací schopnost:155 m/s
Maximální přetížení:8–9 g

Popis lodi

Popis kosmické lodi Vostok v samostatném článku...

Kosmické lodě Vostok se skládaly z hermeticky uzavřené sférické kabiny pro kosmonauty, z přístrojové části a brzdícího zařízení. Pro bezpečný průchod atmosférou byla kabina zvenku obložena tepelnou izolací a štítem o celkové hmotnosti 837 kg. Všechny tři průzory byly zabezpečeny ohnivzdorným sklem a zvenku je ochraňoval ještě odklopný kryt. Orientaci lodě mohl kosmonaut měnit sám. Stabilizaci lodě Vostok zabezpečoval systém orientovaný podle slunečních čidel, takže orientace lodě v prostoru se po odchylce vždy upravovala vzhledem k Slunci. Součástí řídícího zařízení byl i malý glóbus, který se otáčel a vždy ukazoval tu část povrchu Země, nad kterou kosmická loď právě procházela. Obousměrný rádiový přenos zabezpečoval nepřetržité spojení se Zemí.

Kosmickou loď sledovaly pozorovací stanice rozmístěné na území Sovětského svazu a na lodích. Kosmonauta snímaly dvě televizní kamery, zepředu a zboku. Čistotu vzduchu v kabině udržovalo automatické regenerační zařízení, které udržovalo v kabině atmosféru se stejným složením a tlakem jako u pozemské atmosféry. Vydýchaný kyslík byl doplňován z externích zásobníků ve kterých byl uložen pod vysokým tlakem. Vyprodukovaný oxid uhličitý byl pohlcován pomocí chemických pohlcovačů. Regenerační systém pracoval automaticky, ale přívod kyslíku si mohl kosmonaut částečně regulovat i sám.

Elektrickou energii nezbytnou pro napájení palubních systému a zabezpečení spojení dodávaly baterie o celkové kapacitě 24 kWh. Průměrná spotřeba palubních systémů činila jen 200 wattů.

Kosmonauti

Každý kosmonaut měl během letu kosmickou lodí Vostok oblečený skafandr, který byl ale úplně uzavřen jen v průběhu startu a přistání. Protože se nepředpokládalo, že by kosmonaut přistával uvnitř návratové kabiny, byl po celou dobu letu usazen v katapultovacím křesle o hmotnosti 336 kg, pomocí kterého se při návratu na Zemi ve výši 7 km katapultoval a přistával na vlastním padáku. Prázdná kabina pak ve výšce 2,5 km otvírala svůj hlavní padák.

Lety kosmických lodí Vostok
Název lodi Typ Datum startu Délka letu (počet oběhů) Posádka Poznámka
Korabl-sputnik 1 1KP 15. května 1960 2 roky a 113 dní Test zjednodušeného prototypu
– 1K 28. července 1960 Nesl psy i jiná zvířata a rostliny. Zničen při havárii nosné rakety.
Korabl-sputnik 2 1K 19. srpna 1960 1 den, 2 hodiny a 18 minut Nesl psy i jiná zvířata a rostliny.
Korabl-sputnik 3 1K 1. prosince 1960 1 den, 1 hodina a 42 minut Nesl psy i jiná zvířata a rostliny.

Kvůli nebezpečí přistání mimo Sovětský svaz byl zničen během přistávacího manévru.

1K 22. prosince 1960 Selhání 3. stupně nosné rakety, suborbitální let.
Korabl-sputnik 4 3KA 9. března 1961 1 hodina, 41 minut
Korabl-sputnik 5 3KA 25. března 1961 1 hodina, 46 minut
Vostok 1 3KA 12. dubna 1961 1 hodina, 48 minut (1 oběh) Jurij Alexejevič Gagarin První pilotovaný kosmický let.
Vostok 2 3KA 6. srpna 1961 25 hodin, 11 minut (17 oběhů) German Stepanovič Titov
Vostok 3 3KA 11. srpna 1962 94 hodin, 10 minut (64 oběhů) Adrian Grigorievič Nikolajev Současný let společně s lodí Vostok 4.
Vostok 4 3KA 12. srpna 1962 70 hodin, 44 minut (48 oběhů) Pavel Romanovič Popovič Současný let společně s lodí Vostok 3.
Vostok 5 3KA 14. června 1963 118 hodin, 57 minut (81 oběhů) Valerij Fiodorovič Bykovskij Nejdelší, 5denní let programu
Vostok 6 3KA 16. června 1963 70 hodin, 41 minut (48 oběhů) Valentina Vladimirovna Těreškovová První žena ve vesmíru

Původně měly být do srpna 1966 uskutečněny další 4 lety, ale byly zrušeny na přímý rozkaz Nikity Chruščova z 4. února 1964 hlavnímu konstruktérovi Koroljovovi. Chruščov v obavách z možného úspěchu amerického programu Gemini nařídil lodě použít pro let tříčlenné posádky v roce 1964 a lety jednomístné zrušit. V továrně v Podlipkách tak zůstaly 4 připravené Vostoky určené k předělání na trojmístnou verzi.[2]

Pod samotným názvem Vostok se skrývala sovětská nosná raketa Vostok.

Odkazy

Reference
  1. VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Pilotované kosmické lety, s. 319.
  2. TOUFAR; PAVEL. Kosmické skandály. Praha: Regia, 1999. ISBN 80-902484-8-9. Kapitola Loď ušitá horkou jehlou, s. 161.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.