Vostok 4
Vostok 4 (Восток 4) byla sovětská vesmírná mise v programu Vostok, která vynesla kosmonauta Pavla Popoviče na oběžnou dráhu. Mise Vostok 3 a Vostok 4 startovaly den po sobě a poprvé v historii se na oběžné dráze nacházely dvě kosmické lodě současně, což umožnilo sovětskému řídícímu středisku naučit se zvládnout i takovýto scénář.
| Údaje o lodi | |
| COSPAR | 1962-037A |
| Údaje o letu | |
| Volací znak | Беркут (Berkut) |
| Členů posádky | 1 |
| Datum startu | 12. srpna 1962, 08:02:33 UTC |
| Kosmodrom | Bajkonur, Kazachstán |
| Nosná raketa | Vostok-K |
| Délka letu | 2dny 22hod 56min |
| Datum přistání | 15. srpna 1962 06:59 UTC 48°9′ s. š., 71°51′ v. d. |
| Navigace | |
| Předchozí | Následující |
|---|---|
| Vostok 3 | Vostok 5 |
Údaje o lodi
Kosmická loď Vostok 4 odstartovala na stejnojmenné raketě z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. Jednalo se o jednomístnou loď o délce 5 metrů, průměru 2,3 metru a hmotnosti 4723 kg. V katalogu COSPAR dostala označení 1962-037A. Byla šestou lodí z naší planety. Pohybovala se na oběžné dráze ve výši 180-237 km nad Zemí.
Průběh letu
Kosmonauti na palubách obou lodí poprvé v historii kosmických letů mezi sebou komunikovali rádiem. Vzdálenost mezi loděmi byla 6,5 km. Volací znak lodi byl Berkut. Během mise částečně selhal systém pro podporu života, když teplota v kabině klesla na 10 °C. Let byl ukončen dříve po nedorozumění s pozemním střediskem, které si myslelo, že Popovič jim zadal kódové slovo pro dřívější návrat. Loď během své mise 48x oběhla zeměkouli a celková doba letu trvala 70 hodin a 44 minut [1].
Popovič přistál na padáku u obce Atasu v Karagandské oblasti SSSR.[2]
Návratová kapsle, která přistála na svém padáku, je uložená v moskevském muzeu NPO Zvezda, ale byla upravená tak, aby reprezentovala loď Voschod 2.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vostok 4 na slovenské Wikipedii.
- CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Pavel Romanovič Popovič, s. 179.
- VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Pilotované kosmické lety, s. 321.