Prezidentské volby v Abcházii 1999

Předešlá volba prezidenta v roce 1994 byla provedena nepřímou metodou, kdy byl prezident zvolen Abchazským lidovým shromážděním. Pro druhé prezidentské volby byla dle abchazské ústavy nutná přímá volba, a tak v srpnu 1999 rozhodla Ústřední volební komise o vytvoření 28 volebních okrsků.[2]

Úřadující prezident Vladislav Ardzinba byl do voleb nominován vlasteneckým hnutím Apsny a získal také podporu od Komunistické strany Abcházie a od členů abchazské diaspory v Turecku.[3][4][5] 2. září přišla do Ústřední volební komise žádost Abchazské národní strany o registraci kandidatury bývalého ministra zahraničí Leonida Lakerbaji.[6] Tato žádost však nebyla schválena vzhledem k procedurálnímu pochybení během podání žádosti.[7] O registraci na listinu kandidátů se pokusil i Jahja Kazan, pocházející z Adygejska, který působil jako vyslanec Abcházie v USA a jenž se dle zjištění ruských novinářů měl setkat s gruzínským prezidentem Eduardem Ševardnadzem na tajném jednání o statutu Abcházie. Centrální volební komise však jeho kandidaturu zamítla, protože nesplnil zákonné podmínky kandidatury: nežil v Abcházii po dobu pěti let a neuměl hovořit plynně abchazsky.[8]

Abcházií kolovaly zvěsti, že se chystá kandidovat i bývalý místopředseda hnutí Aidgylara Zurab Ačba. Tyto spekulace však v rozhovoru s novináři z Nužné Gazety označil za noční můru a za nápad, jenž by ho v životě nenapadl.[9] Ardzinba tedy zůstal na kandidátní listině sám a volba tedy nesla i nádech toho, zda Abchazové chtějí nebo nechtějí nezávislost.[7]

Hlasování proběhlo s tím, že voliči volili buď pro úřadujícího prezidenta, nebo mohli zvolit proti všem kandidátům či odevzdat neplatný hlas. Volební účast dosáhla 87,93 % z celkového počtu 214 503 oprávněných voličů. Dopadlo takto:[10][11]