Prepoštská jeskyně

Prepoštská jeskyně se nachází téměř v centru lázeňského města Bojnice v okrese Prievidza. Poloha na západním okraji Hornonitranské kotliny na úpatí mohutné travertinové kopy pod současným historickým jádrem města poskytovala ochranu a vhodné životní podmínky již neandrtálcům v čase levallois moustérienu (70 000/65 000 – 40 000 př. Kr.), tedy v době středopaleolitického Würmu.

Prepoštská jeskyně
Údaje o jeskyni
Stát	Slovensko Slovensko
Místo	okres Prievidza
Zeměpisné souřadnice	48°46′42″ s. š., 18°35′3″ v. d.
Prepoštská jeskyně
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zdroje k infoboxu Národní přírodní památka Prepoštská jaskyňa
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Základní informace
Vyhlášení	1964, 1981, 2006
Nadm. výška	242 m n. m.
Rozloha	547 ha[1]
Poloha
Stát	Slovensko Slovensko
Okres	Prievidza
Další informace
Kód	387
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Samotná jeskyně je chráněna mohutným skalním převisem, vstup do ní se nachází v nadmořské výšce 242 m a je dlouhá 11 m. Vznikla činností termálních pramenů, jejichž minerály se ukládaly a vytvářely travertínovou kopu. Výhodná přirozená ochrana Prepoštské jeskyně proti klimatickým vlivům podmínila její osídlení na sklonku posledního severského zalednění, což potvrzují kosterní nálezy zvířat, žijících v tomto období, které byly kořistí tehdejších obyvatel.

První krok k archeologickým objevům udělal v roce 1926 Bojnický probošt a amatérský archeolog Karol Anton Medvecký, který dal odstranit léty nahromaděný odpad a dal tak podnět k výzkumu. Vykopané nálezy se dostaly k posouzení Luboru Niederlemu a Karlu Absolonovi, kteří potvrdili významnost objevu jeho zařazením do období mladého paleolitu.

Opakované archeologické výzkumy ji zařadily mezi nejbohatší jeskynní sídliště na Slovensku, neboť se v ní a jejím okolí našlo více než 3 000 artefaktů. Jejich výzkumem byla upřesněna i datace osídlení, což zařadilo Prepoštskou jeskyni k vzácným středopaleolitickým nalezištím nejen na Slovensku, ale i ve střední Evropě.