Pramen knížete Václava

Pramen Kníže Václav I a II, původně Bernardův, je osmý karlovarský minerální pramen. Nachází se na levém břehu řeky Teplé uprostřed lázeňské části Karlových Varů. Umístěn je na Mlýnské kolonádě a je rozveden do dvou pramenních váz. Jedna část pramene o teplotě 65,6 °C[1] je vyvedena do pramenní vázy přímo na kolonádu, druhá váza je umístěna na prostranství před kolonádou. Tam má teplotu 64,3 °C.[1] Oba zdroje jsou volně přístupné.

Související informace naleznete také v článku Seznam pramenů v Karlových Varech.
8. Kníže Václav
Kníže Václav (vývod II) před Mlýnskou kolonádou
Poloha
StátČesko Česko
MěstoKarlovy Vary
Zeměpisné souřadnice50°13′31″ s. š., 12°52′56″ v. d.
Parametry
Objevení1784
První záchyt1786
Teplota65,6 °C a 64,3 °C
Vydatnost4 l/min a 2 l/min
Obsah CO2500 mg/l
Ostatní
Původní názevBernardův
Typteplý minerální pramen
Nadm. výška390 m n. m.
Přístupnostvolně přístupný
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První zmínky o nepříliš vydatném pramenu na úpatí skály, kde stávala socha sv. Bernarda, se objevují v roce 1784.[2] Bylo to v místech, kde stála Bernardova skála, a kdy ještě zasahovala až do koryta řeky. Pramenu byla věnována větší pozornost až po četných výkopech, kdy se jeho vydatnost zvýšila natolik, že byl přirovnáván k Vřídlu. Nebyl dlouho pojmenován, ale nakonec dostal jméno Bernardův podle skály, zpod níž vytryskl. Mohutnost výstřiku přesahovala tehdy čtyři metry a teplotu měl téměř 70 °C. Vyvěral na dvou místech, kde byl podchycen dřevěnými jímkami a vyveden vlastním vztlakem do výše 4,75 metrů. Voda byla rozváděna jednak do lázeňských domů a využívána ke koupelím, ale také byla přiváděna do přilehlé budovy do kotlů, kde se vyráběla léčivá karlovarská sůl. V důsledku zarůstání jímacího zařízení poklesla postupem času vydatnost i teplota pramene. Od roku 1847 byl několikrát jímán a byl jedním z prvních, kde bylo použito jímání pomocí vrtů.[2][3]

V letech 1870–1871 byla nad pramenem vystavěna kamenná Mlýnská kolonáda podle návrhu architekta Josefa Zítka. Tehdy byl vývěr pramene sveden do dvou pramenních váz z cínu a žuly,[3] do té doby byly vývěry zachycovány odděleně.

Současný stav

Přestože pramen pochází z jednoho zdroje, jeho teplota i vydatnost jsou různé. První vývod pramene Kníže Václav I je přímo v promenádní hale Mlýnské kolonády. Jeho teplota je zde 65,6 °C a vydatnost 4 litry/min. Druhý vývod Kníže Václav II má pramenní vázu umístěnu několik metrů před kolonádu na přemostění řeky Teplé. Zde má teplotu 64,3 °C a vydatnost je 2 litry/min. Obsah CO2 je u obou vývodů stejný: 500 mg/litr.[4]

Pozn.: Římské číslice I a II za názvem pramene znamenají čísla vývodů, tedy Kníže Václav (vývod I) a Kníže Václav (vývod II).

Fotogalerie
  • Kníže Václav II, v pozadí Kníže Václav I, 13. března 2019
  • Kníže Václav II, v pozadí Kníže Václav I, 13. března 2019
  • Kníže Václav II před Mlýnskou kolonádou, 13. března 2019
  • Kníže Václav I v Mlýnské kolonádě, 13. března 2019
  • Kníže Václav I v Mlýnské kolonádě, 13. března 2019
  • Kníže Václav I v Mlýnské kolonádě, v pozadí Kníže Václav I, 13. března 2019

Odkazy

Reference
  1. Prameny v Karlových Varech [online]. Karlovy Vary: Správa přírodních léčivých zdrojů a kolonád, 2010 [cit. 2012-08-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-08-03.
  2. NIKOLOVOVÁ, Soňa. Minerální prameny Karlovarského kraje. Praha, 2009 [cit. 2019-03-30]. 62 s. bakalářská práce. Pedagogická fakulta UK. Vedoucí práce RNDr. Vasilis Teodoridis, Ph.D. s. 32–33. Dostupné online. (čeština)
  3. BURACHOVIČ, Stanislav. Nepostradatelný průvodce Karlovými Vary a okolím. Karlovy Vary: Alha, 1997. 93 s. ISBN 80-902369-0-1. Kapitola Karlovarské prameny, s. 45–49.
  4. VARY, Infocentrum města Karlovy. Pramen knížete Václava. Karlovy Vary [online]. 2013-01-17 [cit. 2019-03-25]. Dostupné online. (česky)

Literatura
  • NIKOLOVOVÁ, Soňa. Minerální prameny Karlovarského kraje. Praha, 2009 [cit. 2019-03-30]. 62 s. bakalářská práce. Pedagogická fakulta UK. Vedoucí práce RNDr. Vasilis Teodoridis, Ph.D. Dostupné online. (čeština)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.