Prajzové
Prajz/Prajzák je označení obyvatel Hlučínska. Prajz je odvozeno z německého slova Preußen (česky Prusko, Prusy). Místní obyvatelé se totiž považují za Prajzáky (Prušáky, spisovně česky Prusy, obyvatele pruského Slezska; na rozdíl od Císařáků, to jest obyvatel císařského a královského (neboli rakouského) Slezska, konkrétně Opavska) a jsou na to náležitě hrdí, stejně jako na specifický jazyk této oblasti. Mentalita zdejších lidí zanechala velké stopy po bývalé vlasti. Sami Prajzáci se někdy označují za Moravce a svůj jazyk za moravštinu (prajzština). Mezi výhody rodilých Hlučínanů patří například i umožnění získání německého občanství. Německý zákon o státní příslušnosti je totiž zákonem pokrevním, Němcem je ten, jehož předci po mužské linii, dokonce dvě generace zpět, byli Němci. Pro většinu žadatelů z Hlučínska se tedy vyhovuje a přidělí německý občanský průkaz.[1]
Období mezi Německem a Československem
Po první světové válce, v době kdy vznikalo Československo uvažovali političtí představitelé Čechů a Slováků o možných hranicích, které se vytvářely. Vznikly koncepce, které počítaly i s oblastmi, které patřily k českému státu alespoň na nějakou dobu např. Horní a Dolní Lužice, Kladsko ale i Hlubčicko a Ratibořsko, kde se ovšem předpokládal souhlas tamního obyvatelstva.[zdroj?] Ještě před koncem první světové války se ozvaly signály hlučínských duchovních a o něco později i učitelů, podnikatelů atd., kteří žádali české politiky a v roce 1918 zástupce vítězných mocností na pařížské mírové konferenci, aby se „nezapomnělo na tyto oblasti, jež patří k českému národnímu majetku“. Většina obyvatelstva Hlučínska však byla proti připojení k Československu, v neoficiálním referendu vyslovilo celých 93,7% obyvatelstva přání zůstat v rámci Německa.[2]
V roce 1938 po mnichovském diktátu bylo Hlučínsko vráceno zpět do Německa avšak nikoliv jako Sudetengau ale přímo do Altreichu. Hlučínsko bylo tedy přičleněno přímo k německému Slezsku a stalo se součástí okresu Ratiboř v opolském vládním obvodu pruské provincie Slezsko (od roku 1941 provincie Horní Slezsko). Manifestačních oslav navrácení uskutečněných 13. prosince 1938 se účastnil i slezský vrchní prezident a gauleiter Josef Wagner. Akt byl spojen i s povinnou službou mužů ve wehrmachtu v průběhu 2. světové války, což mělo za následek velké lidské oběti, strádání a stovky mrtvých. Tato causa dodnes traumatizuje část hlučínských rodin a spor o právo připomínat si jejich památku vnáší neklid a kontroverze do místní společnosti.[3]
Osobnosti Prajzska
- Cyprián Lelek (1812-1883) - katolický kněz, autor Slabikáře a čítanky pro menší dítky
- Johannes Janda (1827-1875) sochař
- Jan Bochenek (1831-1909) - malíř[4]
- Josef Hlubek (1871-1951) - katolický kněz a redaktor českých Katolických novin v Ratiboři[5]
- Pavel Blaschke (1885-1969) hudební skladatel
- Vilém Balarin (1894-1978) malíř [6]
- Lumír Olšovský (1973) český herec
- Monika Žídková - Miss ČR; Miss Europe 1995
- Alois Hadamczik - hokejový trenér
- Jana Schlossarková - básniřka
- Anna Malchárková - spisovatelka
- Eva Tvrdá - spisovatelka, propagátorka místního nářečí
- Josef Jařab - český amerikanista, literární historik a teoretik, překladatel, bývalý senátor a rektor Univerzity Palackého v Olomouci
- Eva Burešová - herečka, zpěvačka
- Petr Čichoň - spisovatel
- David Lischka - fotbalista
- Lukáš Klok - hokejista
- Vladimír Coufal - fotbalista
Odkazy
Reference
- Archivovaná kopie. www.cs-magazin.com [online]. [cit. 2021-05-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-06.
- ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2004. 546 s. ISBN 978-80-7277-172-1. S. 313.
- Paměť národa - Voják Wermachtu. www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2013-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-29.
- Jan Bochenek na blogu o Hlučínsku. hlucinsko.pise.cz [online]. [cit. 2013-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-12.
- Josef Hlubek na serveru Lysá Hora
- Vilém Balarin na blogu o Hlučínsku. hlucinsko.pise.cz [online]. [cit. 2013-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-12.
Literatura
- DOBROVOLNÁ, Petra. Slovník prajsko-český. [s.l.]: vlastní náklad, 1994. 23 s.
- GAWRECKI, Dan, a kol. Dějiny Českého Slezska 1740-2000 I.-II. Opava: Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav historie a muzeologie, 2003. 656 s. ISBN 80-7248-226-2.
- PLAČEK, Vilém. Prajzáci, aneb, K osudům Hlučínska 1742-1960. Hlučín ; Kravaře: Kulturní dům Hlučín ; Kulturní středisko zámek Kravaře, 2000. 164 s. ISBN 80-902526-5-6.
- PLAČEK, Vilém. Prajzáci II, aneb, Hlučínsko ve staronové vlasti 1920-1938. Háj ve Slezsku: Maj-Tiskárna, 2007. 235 s. ISBN 978-80-86458-24-3.
- VYHLÍDAL, Jan. Čechové v Pruském Slezsku. Kroměříž: Vilém Povondra, 1900. 91 s. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Jana Doležalová: Prajzáci Archivováno 4. 3. 2009 na Wayback Machine Reflex 22/2001
- Michal Kubíček: Projekt Lidé Hlučínska devadesátých let 20. století Archivováno 26. 9. 2008 na Wayback Machine, zdroj: Bakalářská práce 10. let Institut tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě
- Ivan Motýl: Na prajzské straně řeky Archivováno 6. 3. 2016 na Wayback Machine, cs-magazin.com, květen 2007, jako zdroj uveden Týden
- Věra Lišková: Regionálně geografické studie Hlučínska diplomová práce, Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, katedra geografie, 2006
- Historická mapa bývalého Pruska, tudíž i dnešního území místními označovaného jako Prajzsko (bílé území ČR): http://mapy.cz/#mm=TtTcPA@x=141582336@y=135671808@z=9