Prajutch Čan-Oča

Narodil se do vojenské rodiny v severovýchodní thajské provincii Nakhon Ratčasima. Studoval na různých domácích vojenských akademiích. Po absolvování sloužil v prestižním 21. pěším pluku, známém jako „Královnina garda“ a posléze se stal jeho velitelem. V thajské armádě postupně dosáhl vysokých hodností, v roce 2003 se stal velitelem divize a v roce 2006 byl povýšen na generálmajora.[1][2]

Po armádním puči v roce 2006, který odstavil od moci premiéra Tchaksina Šinavatru, byl díky podpoře generála Anuphonga Phaochindy znovu povýšen a stal se členem dočasného parlamentu, který fungoval až do konce roku 2007. Jeho oddanost vůči Phaochindovi postupně přerostla v partnerství a společně vytvořili skupinu vojenských vůdců známou jako „Východní tygři“. V říjnu 2009 se Čan-Oča stal náčelníkem štábu armády.[2]

V období turbulentních událostí roku 2010 (masových protestů tzv. hnutí červených košil, stoupenců bývalého premiéra Šinavatry, proti premiérovi Apchisitovi Vedžadžívovi, vyhlášení výjimečného stavu a následného krvavého potlačení povstání[3][4][5]) byl hlavním zastáncem použití síly proti demonstrantům. K 1. říjnu 2010 jej král Pchúmipchon Adunjadét jmenoval vrchním velitelem armády.[6]

V roce 2011 výrazně zasáhl do politiky, když armáda pod jeho vedením nepřímo vyzvala občany, aby hlasovali proti Jinglak Šinavatrové, sestře svrhnutého premiéra Šinavatry.[pozn. 1][2]

V listopadu 2013 vypukly protesty za odstoupení vlády Jinglak Šinavatrové,[7] přičemž Čan-Oča se z pozice velitele armády zpočátku vyjádřil zamítavě vůči možnému příklonu armády k některé ze soupeřících stran.[8] Demonstrace pokračovaly i po prosincovém rozpuštění parlamentu,[9] nasazení armády v lednu 2014 a vyhlášení výjimečného stavu,[10][11] a zeslábly až krátce před konáním únorových předčasných voleb.[12] Politická krize pak pokračovala anulací voleb,[13] obnovením protestů[14] a rozhodnutím ústavního soudu o ukončení vlády dosavadní premiérky.[15] V této situaci vystoupila nečekaně v květnu 2014 armáda pod vedením generála Čan-Očy: zavedla v zemi stanné právo a cenzuru,[16] prakticky ihned nato ohlásila státní převrat, zrušila ústavu,[17] zadržela bývalou premiérku[18] a samotný vůdce převratu Čan-Oča byl ještě téhož měsíce králem Pchúmipchonem Adundétem formálně jmenován do čela vládní vojenské rady.[19]

Vládnoucí vojenská junta vydala v červenci 2014 prozatímní ústavu, která Čan-Oču zprostila odpovědnosti za převrat[1][20] a vytvořila dočasný zákonodárný sbor.[21] Ten Čan-Oču v srpnu jmenoval thajským premiérem; parlament jej schválil coby jediného kandidáta.[22] Do svého kabinetu pak nominoval významnou část armádních generálů[23] a vládnoucí juntě zajistil velmi široké pravomoci.[1][24][25] V lednu 2016 opustil funkci šéfa armády,[1] nicméně v srpnu 2016 docílil přijetí nové ústavy, součástí které bylo další posílení pozice junty pod jeho vedením (zejména vágní článek 44, poskytující možnost zasahovat prakticky proti jakékoli potenciálně škodlivé činnosti).[2][26][27]

V částečně netransparentních parlamentních volbách v roce 2019 kandidoval Čan-Oča za svou stranu Síla lidového státu a stal se znovu premiérem, když porazil opoziční Stranu Thajců.[pozn. 2][28][29] V roce 2020 se v hlavním městě Bangkoku konaly mnohaměsíční protivládní protesty za reformu monarchie a odstoupení Čan-Oči z pozice předsedy vlády.[30][31]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Prajutch Čan-Oča na Wikimedia Commons